Grund Riß der Stadt Zittau
03.07.2014
Grund Riß der Stadt Zittau, rytina, anonym, nedatováno (patrně druhá polovina 18. století), Städtische Museen Zittau, Inv.-Nr. 1157-3220
Půdorys města, identifikovaný ve zdobné kartuši v levém horním rohu, nese pořadové číslo 13 a tvořil tedy zřejmě součást obsáhlejšího počtu vyobrazení, snad atlasu. Světové strany jsou zde určeny na okrajích plánu a nesou ještě staré pojmenování „Morgen/Abend, Mitternacht/Mittag" (východ/západ, půlnoc/poledne, tj. sever/jih). Zachycuje především středověký půdorys města s neoznačenými ulicemi, významnými budovami a opevněním i hradebními branami. Znázorňuje přístupové cesty včetně směru vodních toků a mostů přes ně. Předměstí tvoří jak šrafury označující souvislou či roztroušenou zástavbu, tak i značky stromů symbolizující zahrady a souvislý porost. V dolní části reprodukce je otištěno měřítko v rýnských prutech. Spodní okraj rytiny tvoří téměř šedesát vysvětlujících poznámek, rozdělených graficky na osm částí s popisem jednotlivých městských staveb, k nimž náleží: radnice, solnice, váha, pět kostelů, škola, sirotčinec, knihovna, bývalý františkánský klášter, městské hradby a jejich brány, věže, rondely, pojmenování ulic.
Grund Riß der Stadt Zittau, Radierung, anonym, ohne Datierung (wahrscheinlich zweite Hälfte des 18. Jahrhunderts), Städtische Museen Zittau, Inv.-Nr. 1157-3220
Der Grundriss der Stadt, identifiziert in einer verzierten Kartusche im oberen linken Eck, trägt die Ordnungszahl 13 und war wohl Bestandteil einer umfangreicheren Darstellung, wahrscheinlich eines Atlasses. Die Himmelsrichtungen sind an den Rändern des Plans vermerkt und haben noch die alten Bezeichnungen „Morgen/Abend, Mitternacht/Mittag", d. h. Norden/Süden. Dargestellt wird vor allem ein mittelalterlicher Grundriss mit unmarkierten Straßen, bedeutenden Gebäuden, einer Befestigung sowie Stadttoren. Es werden Zufahrtswege inklusive des Verlaufes der Wasserläufe und Brücken vermerkt. Die Vorstadt wird von Schraffierungen, die zusammenhängende und vereinzelte Bebauung markiert, sowie von Baumzeichen, die Gärten und zusammenhängenden Bewuchs symbolisieren, gebildet. Im unteren Teil der Reproduktion ist der Maßstab in rheinischen Ruten angegeben. Den unteren Rand der Radierung bilden beinahe 60 Zeichenerklärungen, die grafisch in acht Bereiche mit der Beschreibung einzelner städtischer Bauten Aufschrift aufgeteilt sind; dazu zählen: Rathaus, Salzhaus, Waagehaus, fünf Kirchen, Schule, Waisenhaus, Bibliothek, ehemaliges Franziskanerkloster, Stadtmauer und ihre Stadttore, Türme, Rondels, Straßenbezeichnungen