|
Aktivity Pokud se pokusíme porovnat velmi obsáhlé a různorodé pole působnosti euroregionů, lze vypozorovat následující skutečnosti:
- Všechny euroregiony (vč. ERN) jsou zapojeny do implementace programů přeshraniční spolupráce. Toto zapojení je ale intenzivnější u euroregionů na nizozemsko-německé hranici, kde tyto euroregiony mají ve svém programu nesrovnatelně větší váhu. EMR má dokonce svůj vlastní program. V tomto ohledu by ERN mohl usilovat o posílení své role.
- Aktivity euroregionů na belgicko-nizozemsko-německé hranici jsou více zaměřeny na každodenní problémy občanů spojené s životem v pohraničí. Velmi důležitou aktivitou těchto euroregionů je poradenství pro občany. Zde se otvírá prostor pro nové aktivity ERN.
- Tyto euroregiony se rovněž intenzivně zabývají podporou hospodářského rozvoje a spolupráce a vyvíjejí v tomto ohledu mnoho konkrétních aktivit. I když i v ERN existuje pracovní skupina hospodářství, je její záběr velmi omezený (činnost kontaktních center a cena za inovace). Existuje tedy značný prostor pro rozvoj spolupráce v této oblasti.
- Další oblastí, která je společná pro tyto euroregiony je oblast zdravotnictví - a to ne z pohledu spolupráce záchranářů (jak je tomu v případě ERN), ale z pohledu občanů (poskytování zdravotnických služeb, otázka pojištění apod.). Euroregiony dokonce realizují vlastní projekt zaměřený na tuto oblast. I tyto aktivity mohou být pro ERN inspirací.
- ERN na rozdíl od euroregionů na belgicko-nizozemsko-německé hranici vyvíjí poměrně ve velkém rozsahu nadstandardní činnosti, které dokonce generují zisk (příprava projektových žádostí, studie proveditelnosti atd.). Toto se ale týká pouze české části ERN.
- Euroregiony na nizozemsko-německé hranici rovněž spravují fondy na podporu spolupráce v sociální a kulturní oblasti, z nichž podporují jednotlivé akce, výměny či spolupráci škol (ermn). Tyto fondy stojí mimo INTERREG a podporují projekty menšího rozsahu než jsou projekty z FMP. Projektové žádosti jsou velmi jednoduché, o projektech rozhodují euroregiony. Do těchto fondů přispívají provincie a spolkové země (viz popis Mozerova fondu - EUREGIO). I tato oblast představuje pro ERN možnost, jakým směrem rozvíjet své aktivity do budoucna.
- Při rozhovorech s řediteli dotčených euroregionů byla také zkoumána úroveň spolupráce univerzit. Co se týče systematičnosti spolupráce a její organizovanosti je spolupráce univerzit (vysokých škol) na území ERN na vyšší úrovni, než je tomu ve zkoumaných euroregionech. Fungování Akademického koordinačního střediska v ERN či Univerzity Nisa by mohlo sloužit jako vzor pro tyto euroregiony (některé projevily zájem o bližší informace). Spolupráce jejich univerzit se spíše odehrává ad hoc v jednotlivých tematických oblastech (často na společných projektech). Kde je však prostor pro nový druh spolupráce v ERN, je otevřenost univerzit k transferu technologií a know-how (i v netechnických oborech). Většina projektů je realizována ve spolupráci s hospodářskými komorami a konkrétními (především malými a středními) podniky i městy a je zaměřena na konkrétní uplatnění výsledků výzkumu a inovací v praxi (viz např. projekt EUREGIA „Mechatronika v MSP" či projekt SUN v EMR).
|
