Benchmarkingová analýza Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa a ostatních euroregionů v ČR s důrazem na česko-polskou hranici

7 Činnost euroregionů – pracovní skupiny

7.1 Zaměření pracovních skupin euroregionů

Euroregiony všeobecně podporují rozvoj přeshraniční spolupráce. Předmětem analýzy byly specifické oblasti této spolupráce. Všechny euroregiony se zaměřují na implementaci Fondu malých projektů v rámci programů přeshraniční spolupráce (tedy na podporu setkávání a partnerství lidí a institucí). Většina euroregionů se ale neomezuje jen na tuto aktivitu a má zřízeny pracovní skupiny či komise složené z odborníků na danou problematiku z obou (resp. ze všech tří) stran hranice. Níže jsou uvedeny hlavní oblasti seřazené podle důležitosti (četnosti výskytu u jednotlivých euroregionů ):
Tab. 9 Zaměření pracovních skupin euroregionů v ČR

Euroregiony	Počet euroregionů
Nisa (speciální skupina pro Cykloturistiku), Labe, Krušnohoří, Egrensis, Šumava (speciální podskupina pro propagační materiály), Glacensis,  Těšínské Slezsko, Bílé Karpaty, Silva Nortica, Šumava	10
Labe, Krušnohoří, Glacensis (zaměření i na hraniční přechody), Těšínské Slezsko (infrastruktura a překračování hranic), Silva Nortica (vč. infrastruktury)	6
Labe, Nisa (rozděleno na problematiku vod (čistá Nisa) a lesů), Krušnohoří, Těšínské Slezsko, Bílé Karpaty, Silva Nortica	6
Nisa (speciální PS zaměřená na památky), Labe,  Krušnohoří (subkomise pro muzea a kulturní památky), Těšínské Slezsko, Silva Nortica, Šumava	6
Nisa, Labe, Krušnohoří, Těšínské Slezsko (vč. zaměření na trh práce), Silva Nortica	5
Krušnohoří, Labe, Těšínské slezsko, Silva Nortica, Šumava	5
Nisa, Labe, Těšínské Slezsko, Šumava (vč. problematiky mládeže)	4
Nisa (vč. existence ústranného Fóra bezpečnosti - FORBES), Labe, Krušnohoří, Silva Nortica	3
Nisa, Těšínské Slezsko, Silva Nortica	3
Krušnohoří, Bílé Karpaty, Silva Nortica	3
Nisa, Glacensis	2
Labe, Glacensis (vč. další skupiny pro regionální rozvoj)	2
Krušnohoří, Silva Nortica	2
Krušnohoří, Silva Nortica	2
Nisa	1
Nisa	1

Graficky je četnost výskytu zaměření pracovních skupin u euroregionů v ČR znázorněna v následujícím grafu:

Obr. 5 Zaměření pracovních skupin euroregionů v ČR

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že euroregiony rozvíjejí spolupráci jednoznačně nejčastěji v oblasti cestovního ruchu. Velmi důležitou oblastí je podle analyzovaného zaměření pracovních skupin rovněž životní prostředí, doprava a kultura. Poté následují aktivity v oblasti hospodářství, sportu a školství. Některé euroregiony mají pracovní skupiny zaměřené na spolupráci v oblasti krizového managementu (bezpečnosti), veřejného zdraví (zdravotnictví), školství a lidských zdrojů. Euroregiony Nisa a Glacensis mají rovněž pracovní skupiny zaměřené na historii. Euroregiony Labe a Glacensis se rovněž zaměřují na územní plánování a regionální rozvoj (této aktivitě se věnuje i Nisa ovšem na projektovém základě bez stálé pracovní skupiny). Euroregiony Krušnohoří a Silva Nortica mají zaměřeny pracovní skupiny na sociální věci či zemědělství. Euroregion Nisa jako jediný pak rozvíjí spolupráci knihoven a statistických úřadů.

7.2 Vývojové tendence v pracovních skupinách

Nejrozvinutější systém pracovních skupin má jednoznačně Euroregion Nisa, kde existuje 15 poměrně specificky zaměřených pracovních skupin (např. v dopravě existuje zvlášť skupina pro silniční a zvlášť pro železniční dopravu). Velkou přidanou hodnotou takovýchto pracovních skupin je rozvoj lidských zdrojů. Skupiny dávají účastníkům možnost získávat nové poznatky, schopnosti a zkušenosti. U mnoha euroregionů je ovšem patrná tendence koncentrace několika podobných témat do jedné pracovní skupiny (např. Euroregiony Labe, Těšínské Slezsko či Silva Nortica ). Řada euroregionů nemá stálé pracovní skupiny vůbec a zakládají pracovní skupiny pouze ad hod pro jednotlivé aktuální problémy (např. Silesia, Beskydy či Praděd). Pro úplnost je potřeba dodat, že euroregiony rovněž rozvíjejí své aktivity mimo pracovní skupiny (např. v jazykové oblasti či v práci s mládeží).