|
Právní postavení a případné využití ESÚS
Současný stav i vývojové tendence se dají shrnout do následujících tezí:
- České části euroregionů mají právní formu zájmového sdružení právnických osob dle paragrafu § 20 písm. f) občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů nebo sdružení obcí podle § 49 zákonu o obcích č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (především v závislosti na tom, zda jsou členy sdružení pouze obce nebo i jiné subjekty).
- Zájmová sdružení právnických osob mají slabé právní postavení, jelikož se tak staví na úroveň dalších sdružení. Vzhledem k úloze, kterou většina euroregionů hraje v rozvoji příhraničního území či v implementaci evropských podpůrných programů, je to právní postavení ne zcela odpovídající jejich významu.
- Národní části euroregionu tvoří společný euroregion na základě dohody o spolupráci s částmi z druhé strany hranice.
- Tyto dohody mají většinou psanou podobu a popisují fungování euroregionu vč. společných struktur.
- Tyto dohody nezakládají na přeshraniční úrovni právní subjekt a euroregion jako takový tedy nemá právní subjektivitu. Tu mají pouze jeho jednotlivé národní části.
- Zhruba polovina euroregionů uvažuje o vytvoření společného právního subjektu - ovšem míra intenzity těchto úvah se značně liší.
- Ty euroregiony, které uvažují o vytvoření přeshraničního právního subjektu většinou plánují využití právního nástroje ESÚS.
- Ve vztahu k ESÚS je většina euroregionů ve fázi vyčkávání. Jen některé již podnikají přípravné (většinou analytické) kroky.
|
