Umgebung von Zittau und Böhmisch Leipa
02.07.2014
Roch-Jules Julien
Umgebung von Zittau und Böhmisch Leipa (Okolí Žitavy a České Lípy). Karte aus dem Atlas topographique et militaire, Paris 1758 (Mapa z topografického a vojenského atlasu, Paříž 1758), mědiryt, Städtische Museen Zittau, Inv.-Nr. 18.563/312
Obzvláště podrobné znázornění Čech zveřejnil francouzský vojenský kartograf Roch-Jules Julien, avšak cesty zde nezakreslil.
Mapa neobsahuje výzdobu, kolorování, vysvětlivky, dataci ani místo vzniku.
Má mřížku, stupně a minuty zeměpisné šířky a délky jsou po stranách znázorněny písmeny a čísly.
Znázorněn je především Boleslavský kraj, jehož pojetí se velmi nápadně podobá mapě Království českého od Jana Kryštofa Müllera datovaného do roku 1720. Zemské hranice jsou na první pohled znatelné velmi špatně, tvoří je totiž tečkovaný obrys.
Pro pochopení krajinného reliéfu se na mapě objevuje kopečková metoda, jíž se obyčejně znázorňovaly nejen kopce, ale i celá pohoří, zde například Jizerské („Iserkamm Montes") a Lužické hory. Zachyceny jsou rovněž souvislé lesní porosty, velká a malá města, vsi, kostely a kláštery, například františkánský v Hejnicích („Hayndorf"). Důležitou součást značení tvoří cesty, řeky, rybníky, stromořadí (aleje), hrady (Bezděz), mlýny ke zpracování papíru atp. Autor neopomněl ani některé přírodní pozoruhodnosti jako prameny Jizery („Fontes Isarae").
Z Horní Lužice zachytil Žitavu, Hirschfelde, z Čech pak oba výběžky, Frýdlantský i Šluknovský. Nejzápadnější větší město na mapě Boleslavského kraje je Česká Kamenice, na jihu nejzazší Turnov a na východě Harrachov.
Místní názvy jsou německé, avšak často zkomolené patrně kvůli autorovu jazykovému původu a neznalosti prostředí: z Pertoltic-Berzdorf je „Partzdorf", místo Lázní Libverda-Liebwerda je „Liwerta" atd.
Mapa mohla velmi dobře posloužit orientaci nepřátelských vojsk v letech Sedmileté války (1756-1763).
Roch-Jules Julien
Umgebung von Zittau und Böhmisch Leipa (Česká Lípa). Karte aus dem Atlas topographique et militaire, Paris 1758, Kupferstich, Städtische Museen Zittau, Inv.-Nr. 18.563/312
Eine besonders detaillierte Darstellung Böhmens veröffentlichte der französische Militärkartograf Roch-Jules Julien, obwohl er davon absah, Wege einzuzeichnen.
Die Landkarte enthält keine Verzierungen, Färbungen, Zeichenerklärungen, Datierung sowie Entstehungsort.
Sie verfügt über ein Raster, Grade und Minuten der geografischen Längen und Breiten sind an den Rändern mittels Buchstaben und Zahlen dargestellt.
Veranschaulicht wird in erster Linie der Kreis Bunzlau (Boleslavský kraj), dessen Auffassung der aus dem Jahre 1720 datierten Landkarte von Johann Christof Müller ähnelt. Die Landesgrenzen sind auf den ersten Blick nicht gut erkenntlich, sie werden nämlich durch punktierte Konturen dargestellt. Die Landschaft wird reliefartig dargestellt, wobei gewöhnlich nicht nur Hügel, sondern auch Gebirgszüge, hier beispielsweise das Isergebirge („Iserkamm Montes") und das Lausitzer Gebirge, abgebildet werden. Zugleich sind auch zusammenhängender Waldbewuchs, große und kleine Städte, Dörfer, Kirchen und Klöster, wie zum Beispiel das Franziskanerkloster in Hayndorf (Hejnice), dargestellt. Einen wichtigen Bestandteil der Kennzeichnung bilden Wege, Flüsse, Teiche, Alleen, Schlösser (Bezděz), Papiermühlen usw. Der Autor vermerkte sogar einige Naturbesonderheiten wie den Ursprung der Iser („Fontes Isarae").
Von der Oberlausitz stellte er Zittau und Hirschfelde dar, von Böhmen beide Ausläufer, den Friedländer sowie den Schuckenauer (Frýdlantský und Šluknovský výběžek). Die größte am westlichsten gelegene Stadt auf der Landkarte des Kreises Bunzlau ist Böhmisch Kamnitz (Česká Kamenice), im Süden Turnau (Turnov) und im Osten Harrachsdorf (Harrachov).
Die Ortangaben sind deutsch, obgleich aufgrund des sprachlichen Ursprungs des Autors und aufgrund mangelnder Ortskenntnisse die Angaben oft verballhornt wurden: aus Berzdorf wurde „Partzdorf", aus Liebwerda wurde „Liwerta" usw.
Die Landkarte konnte sehr gut zur Orientierung feindlicher Armeen während des Siebenjährigen Krieges dienen (1756-1763).