Der Kammweg-Führer vom Jeschken bis zum Rosenberge
27.06.2014
Der Kammweg-Führer vom Jeschken bis zum Rosenberge, kreslil Hugo Schwarz, nedatováno (1905), kolorovaná rytina, 19x46 cm, tisk Johann Künstner, Česká Lípa, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, sign. 1 761, OK - 311
Mapu „Hřebenová cesta z Ještědu k Růžové hoře" vytvořil českolipský učitel Hugo Schwarz, autor několika regionálních kartografických prací. Představená mapa se stala součástí díla „Kammweg-Führer" od MUDr. Franze Hantschela (1844-1940), který připravil několik regionálních průvodců pro turisty. Sledujeme trasu z Růžovského vrchu (615 m n. m., nyní 619 m) severovýchodně od Děčína přes vrchy pod Chřibskou (Kreibitz) a dále do Lužických hor, odbočku saského Lückendorfu a zpět do Čech až k Ještědskému hřbetu (Ještěd tu měřil 1010 m n. m.). Originální výtisk ze sbírek Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě nese několik čtenářských poznámek vztahujících se k cestě na vrch Ojvín (Oybin) u Žitavy.
Legenda nese značení zemské a okresní hranice, železnice a zastávek, silnic i cest. Zaznamenává města a místo s kostelem i bez něj, zámky, zříceniny hradů, rozhledny. Hospodaření dokládají vápencové lomy, mlýny, rybníky, řeky a potoky, myslivny i pohostinství. Zvláště modře je značena „Hřebenová cesta", která vedla až na Sněžku. Trasa se uvádí v kilometrech.
Podle sdělení Jany Fridrichové „Díky iniciativě německých horských a turistických spolků, které působily v severních Čechách a v jižní Lužici, vznikl v roce 1902 projekt pro zřízení jednotně značené, tzv. hřebenové turistické cesty v délce cca 60 km s vlastním označením - čtyřzubým modrým hřebenem na bílém poli. Cesta vedla od Ještědu na Malý Ještěd, Lom, kapli sv. Kryštofa, Malý Vápenný, Zdislavský Špičák, Velký Vápenný do Horního Sedla." Na propagaci trasy se podílel gymnaziální profesor v České Lípě Anton Amand Paudler. Tento vlastivědný badatel provedl první terénní průzkumy, na jejichž základě vznikla kniha „Der neue Kammweg vom Jeschken zum Rosenberge" („Nová hřebenová cesta od Ještědu k Růžovskému vrchu"). Liberecký kraj a Landkreis Görlitz se za podpory Evropské unie podílejí na znovuobnovení části této hřebenové cesty. Zpřístupněná trasa Hřebenovky vede přes Liberecký kraj do Žitavských hor v SRN. Spojuje vrcholy Jizerských, Lužických a Žitavských hor, Černostudniční i Ještědsko-kozákovský hřbet. Nová Hřebenovka je navržena pro tři druhy turistických aktivit - pěší, cykloturistiku a v zimě pro běh na lyžích.
Der Kammweg-Führer vom Jeschken bis zum Rosenberge, gemalt von Hugo Schwarz, undatiert (1905), kolorierte Radierung, 19x46 cm, Druck Johann Künstner, Böhmisch Leipa (Česká Lípa), heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), sign. 1 761, OK - 311
Die Landkarte „Kammweg vom Jeschken bis zum Rosenberge" wurde vom Lehrer Hugo Schwarz aus Böhmisch Leipa, Autor unzähliger regionaler kartografischer Arbeiten, erstellt. Die vorliegende Karte ist Teil des Werkes „Kammweg-Führer" von Dr. Franz Hantschel (1844-1940), der etliche regionale Wanderführer verfasste. Wir folgen dem Weg vom Rosenberg (Růžovský vrch, 615 m ü. d. M., derzeit 619 m ü. d. M.) nordöstlich von Tetschen (Děčín) und über die Kämme nach Kreibitz (Chřibská) und weiter Richtung Lausitzer Gebirge, mit einem Abstecher nach Lückendorf und wieder zurück nach Böhmen und von dort weiter bis zum Jeschkenkamm (Ještědský hřebet; der Jeschken war hier 1010 m ü. d. M. gelegen). Der Originaldruck aus der Sammlung des heimatkundlichen Museums und der Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa) beinhaltet etliche Leserkommentare, die sich auf den Gipfelweg in Oybin bei Zittau beziehen.
Die Legende trägt eine Kennzeichnung der Staats- und Bezirksgrenzen, Eisenbahnstrecken und Bahnhaltestellen, Straßen und Wege. Vermerkt werden Städte und Orte mit und ohne Kirche, Schlösser, Burgruinen sowie Aussichtstürme. Das Wirtschaften wird durch Kalksteinbrüche, Mühlen, Teiche, Flüsse und Bäche, Forsthäuser sowie Gaststätten belegt. Blau ist der bis zur Schneekoppe führende „Kammweg" hervorgehoben. Die Strecke wird in Kilometern angegeben.
Jana Fridrichová zufolge „Dank der Initiative der deutschen Berg- und Wandervereine, die in Nordböhmen und in der südlichen Lausitz tätig waren, entstand im Jahre 1902 ein Projekt für die Errichtung einer einheitlichen eigenen Kennzeichnung der sog. Kammwanderwege mit einer Länge von ca. 60 km - und zwar durch einen blauen Kamm mit vier Zinken auf einem weißen Feld. Der Weg führte vom Jeschken (Ještěd) auf die Moiselkoppe (Malý Ještěd), Scheuflerkoppe (Lom), Kapelle des Hl. Christof, Kleinen Kalkberg (Malý Vápenný), Spitzberg (Zdislavský Špičák), Großen Kalkberg (Velký Vápenný) zum Oberen Sattel (Horní Sedlo)." Der Gymnasialprofessor aus Böhmisch Leipa (Česká Lípa) Anton Amand Paudler beteiligte sich an der Kundmachung der Wanderroute. Dieser Heimatkundeforscher führte die ersten Untersuchungen, aufgrund derer das Buch „Der neue Kammweg vom Jeschken zum Rosenberge" entstand, im Gelände durch. Der Kreis Reichenberg (Liberecký kraj) sowie der Landkreis Görlitz haben sich gemeinsam mit Unterstützung der Europäischen Union an der Erneuerung dieses Teils des Kammweges beteiligt. Die zugängliche Strecke des Kammweges führt über den Kreis Reichenberg (Liberecký kraj) ins Zittauer Gebirge in der Bundesrepublik Deutschland. Der Weg verbindet die Gipfel des Iser-, Lausitzer und Zittauer Gebirges sowie den Kamm des Schwarzbrunnbergs und den Jeschken- und Kosakowkamm. Den neuen Kammweg gibt es in drei Ausführungen, zum Wandern, Radfahren und im Winter zum Langlaufen.