General-Karte des Königreiches Böhmen entworfen un
20.06.2014
General-Karte des Königreiches Böhmen entworfen und nach den neuesten Aufnahmen sowie nach eigenen Messungen revidirt u. berichtiget von Carl Kořistka, Praha, vyd. Eduard Hölzel, Vídeň, 1:432 000, litografie, nedatováno (mezi 1888 až 1894)
Mapu Českého království připravil pro „druhé, zcela přepracované a vylepšené vydání" pražský geodet, topograf, kartograf, statistik a politik, univerzitní profesor Karel František Edvard rytíř Kořistka (1825-1906). Autor se snažil přiblížit německy hovořícímu uživateli čtení, resp. „výslovnost českých písmen", tj. měkkých souhlásek c, č, ř, š, z, ž. Přesto jsou názvy obcí i pohoří jsou důsledně uváděny německy, nebo poněmčeny.
Vysvětlivky zmiňují čtyři druhy měst podle počtu jejich obyvatel od 2 500 až nad 10 000, dále městyse a vsi. Z pamětihodností se značí poutní místa, zámky, zříceniny hradů. Ke společenským centrům patřily lázně a léčivé prameny. Prostor rozdělují i spojují železnice, císařské silnice první a druhé třídy, zemské i obyčejné cesty. Zachyceny jsou samozřejmě vodoteče i rybniční soustavy. Nedatované kartografické dílo už zaznamenalo vlakové spojení z Liberce do Jablonce nad Nisou, otevřené roku 1888, ale ještě nezná železnici z Jablonce nad Nisou do Tanvaldu, zprovozněnou v roce 1894. Také v tomto ohledu je Kořistkova práce cenná, neboť v jednotlivostech dokumentuje dopravní vývoj v Čechách.
Země je vymezena státními, krajskými, okresními a také zemskými značenými hranicemi. Uživatel mapy dodatečně označil linie okresů modře, jazykové rozhraní červeně a určité lokality vybarvil okrově s poznámkou „Oblasti přicházející do úvahy pro [případné] soudní hranice". Označeny jsou trigonometricky zaměřené výškové body. Využívá se Lehmannova šrafovací metoda. Čísla představují nadmořskou výšku ve vídeňských stopách. Užité výměry užívají vídeňské couly, vídeňské sáhy a rakouské míle, případně i kilometry. Z příhraničních oblastí jsou znázorněny jen obce s dosahem železničního nebo významného silničního spojení. Výjimkou je opět vyznačená celá trasa pro vlaky z Děčína do Drážďan. Mezi Frýdlantským a Šluknovským výběžkem končí zákres německého území v Žitavě a Ostritz.
General-Karte des Königreiches Böhmen entworfen und nach den neuesten Aufnahmen sowie nach eigenen Messungen revidirt u. berichtiget von Carl Kořistka, Prag, herausgegeben von Eduard Hölzel, Wien, 1:432 000, Lithografie, undatiert (zwischen 1888 und 1894)
Diese Karte des Königreichs Böhmen wurde mit dem Ziel der Herausgabe einer „zweiten, ganz überarbeiten und verbesserten Ausgabe" vom Prager Geodät, Topograf, Kartograf, Statistiker, Politiker und Universitätsprofessor Karel František Edvard Ritter Kořistka (1825 -1906) erstellt. Der Autor bemühte sich den deutsch sprechenden Nutzer das Lesen bzw. die Aussprache tschechischer Buchstaben, d. h. der weichen Konsonanten c, č, ř, š, z, ž nahezubringen. Gleichwohl sind die Namen der Gemeinden und Gebirge konsequent in der deutschen oder in eingedeutschter Form angegeben.
Die Erläuterungen unterscheiden je nach Einwohnerzahl, von 2 500 bis 10 000, vier Arten von Städten an sowie Marktflecken und Dörfer. An Sehenswürdigkeiten sind Wallfahrtorte, Schlösser und Burgruinen ausgewiesen. Zu den gesellschaftlichen Zentren gehörten Badeeinrichtungen und Heilquellen. Der Raum wird durch die Eisenbahn, kaiserliche Straßen erster und zweiter Ordnung und durch Landes- und anderen Wegen unterteilt und verbunden. Erfasst sich selbstverständlich auch die Wasserläufe und die Teichsysteme. Dieses undatierte Kartenwerk verzeichnete bereits die Zugverbindung von Reichenberg (Liberec) nach Gablonz an der Neiße (Jablonec nad Nisou), die im Jahre 1888 eröffnet wurde, kennt aber noch nicht die Eisenbahn von Gablonz nach Tannwald (Tanvald), die im Jahre 1894 in Betrieb genommen wurde. Auch in dieser Hinsicht ist Kořistkas Arbeit wertvoll; denn es dokumentiert in Einzelheiten die Verkehrsentwicklung in Böhmen.
Eingezeichnet sind Staats-, Kreis-, Bezirks- und auch Landesgrenzen. Ein Kartennutzer hat die Bezirksgrenzen zusätzlich blau, die Sprachgrenze rot und gewisse Lokalitäten ockerfarben markiert mit der Bemerkung: „Gebiete, die für Gerichtsbarkeitsgrenzen in Frage kommen." Bezeichnet sind trigonometrisch vermessene Höhenpunkte. Zur Anwendung kommt die Lehmann'sche Schraffierungsmethode. Die Zahlen veranschaulichen die Meereshöhe in Wiener Fuß. Die verwendeten Abmessungen sind in Wiener Zoll, Wiener Klafter und österreichischen Meilen, gelegentlich auch in Kilometern angegeben.
In den grenznahen Regionen sind nur diejenigen Gemeinden abgebildet, die ans Eisenbahn- bzw. Straßennetz angeschlossen sind. Eine Ausnahme bildet abermals die ausgewiesene Bahntrasse von Tetschen (Děčín) nach Dresden. Zwischen dem Schluckenauer und dem Friedländer Ausläufer endet die Kartenreichweite auf dem deutschen Gebiet in Zittau und Ostritz.