Eisenbahn und Strassenkerte des Koenigreiches 1899
20.06.2014
Eisenbahn- und Strassenkarte des Königreichs Böhmen, J. E. Wagner, litografické práce Ignaz Fuchs, nakl. F. Kytka, Praha, 1899, 1:600 000, kolorovaná litografie
Nové rozšířené vydání mapy železnic a silnic bylo vyvoláno jednak jejich rozšiřováním a výstavbou, jednak potřebami moderní kartografické práce. Pozoruhodné je, že autor se neomezil pouze na zachycení dvou různých cestovních možností a přepravy zboží, nýbrž jej zaujala také jazyková hranice. Tu mohl lehce zjistit díky novým statistickým metodám, resp. dotazníkům, které se kromě sčítání obyvatel v pozdním období rakousko-uherské monarchie zajímaly také o to, kdo z jejích obyvatel se hlásí ke kterému „obcovacímu jazyku". Zeleně označené části mapy představují německou většinu, růžové převažující české osídlení, např. v jižních Čechách, se objevují jazykově smíšená území.
Legenda k mapě vysvětluje rozdíly ve značení měst se sídlem krajského i okresního soudu, okresního hejtmanství, obyčejná města, městyse a vsi. Továrny či zemědělská výroba, stejně jako lázně, zde představují jednotlivosti. Více se dbá na znázornění hranic státních, zemských, okresních pro hejtmanství a pro soudy. Zakresleny jsou železnice zprovozněné i ty ve výstavbě. Zvláštní značky se zavedly pro „lokální tratě zajišťované zemskou svépomocí", pro „dráhy navržené na podporu ze zemských prostředků od roku 1897" i pro „další lokální drážní projekty". Symboly mají jako obvykle „císařské silnice, zemské cesty, obecní a vozové cesty".
Na mapě je dokonale využit celý prostor: v pravém dolním rohu se nachází tabulka se soupisem železničních spojnic v Čechách na celkem deseti drážních provozech od vnitrozemských až po zahraniční, např. vídeňskou nebo norimberskou. Pro sever Čech byla významná Saská státní dráha (Sächsische Staatsbahn), která mj. zajišťovala spojení Liberec (Reichenberg) - Zittau (Žitava). Do Liberce ještě směřovala trať ústecko-teplická (Aussig-Teplitzer Bahn). Ve výsečích vpravo nahoře vidíme spojení Liberce a Jablonce nad Nisou, vlevo dole trať Bílina - Duchcov - Teplice a nejníže okolí Prahy se stanicemi na Smíchově, Vršovicích, Vinohradech, Žižkově a v Karlíně.
Mapové dílo nese stopy po svém čtenáři, který si na tehdejším česko-pruském pomezí červeným inkoustem poznamenal rozšíření vlakového spojení z Harrachova do Sklářské Poruby (Schreiberhau, nyní Szklarska Poręba) a dále do Jelení Hory (Hirschberg, Jelenia Góra).
Eisenbahn- und Strassenkarte des Königreichs Böhmen, J. E. Wagner, litografische Arbeit von Ignaz Fuchs, Verleger F. Kytka, Prag, 1899, 1:600 000, kolorierte Lithografie
Die neue erweiterte Ausgabe der Eisenbahn- und Straßenkarte wurde einerseits angeregt durch deren Auf- und Ausbau, anderseits durch die Bedürfnisse des modernen kartografischen Handwerks. Es ist bemerkenswert, dass sich der Autor nicht nur auf diese beiden Verkehrs- und Handelswege beschränkte, sondern auch die Sprachgrenze mit einbezog. Diese konnte er leicht mit Hilfe neuer statistischer Methoden, z. B. Fragebögen, ermitteln. Auf diese Weise wurde nicht nur eine Volkszählung in der späten österreichisch-ungarischen Monarchie durchgeführt, sondern auch festgestellt, wer sich zu welcher Umgangssprache bekannte. Die grün markierten Teile der Karte stellen die deutschsprachige Mehrheit dar, die rosa Teile überwiegend tschechischsprachige Siedlungen. Mitunter, z. B. in Südböhmen, finden sich sprachlich gemischte Gebiete.
Die Kartenlegende erläutert die Unterschiede in der Kennzeichnung der Städte mit dem Sitz des Kreis- bzw. Bezirksgerichtes, der Bezirkshauptmannschaft, gewöhnlicher Städte, von Marktflecken und Dörfern. Vereinzelt sind auch Fabriken, landwirtschaftliche Produktionsbetriebe sowie Badeanstalten eingezeichnet. Größeres Gewicht wird auf die Veranschaulichung der Staats-, Landes-, Bezirks und Gerichtsbarkeitsgrenzen gelegt. Eingezeichnet sind auch - im Betrieb oder noch im Bau befindliche - Eisenbahnlinien. Die Karte verfügt über eigene Zeichen für „örtliche Strecken, die in Eigenleistung sichergestellt wurden", für „Bahnen, für welche seit dem Jahr 1897 Unterstützung aus Landesmitteln beantragt wurde", und für „weitere lokale Bahnprojekte". Mit Symbolen sind auch hier die „Kaiserstraßen, Landesstraßen sowie Gemeinde- und Fahrwege" versehen.
Auf der Karte wird der ganze Raum gekonnt ausgenutzt: In der rechten unteren Ecke befindet sich eine Tabelle mit einer Liste der Eisenbahnverbindungsstrecken in Böhmen von insgesamt zehn Bahnbetrieben. Die verzeichneten Linien beziehen sich sowohl auf inländische als auch ins Ausland, z. B. nach Nürnberg oder Wien führende Linien. Für den Norden Böhmens war die Sächsische Staatsbahn von Bedeutung, welche u. a. die Verbindung Reichenberg (Liberec) - Zittau sicherstellte. Nach Reichenberg führte außerdem eine Trasse der Aussig-Teplitzer Eisenbahn. In den Ausschnitten oben rechts sehen wir die Verbindung Reichenberg - Gablonz (Jablonec), links unten die Strecke Bilin (Bílina) - Dux (Duchcov) - Teplitz (Teplice) und ganz unten die Prager Umgebung mit den Stationen Smíchov, Vršovice, Vinohrady, Žižkov und in Karlín.
Dieses Kartenwerk trägt die Spuren eines seiner Benutzer, der auf der damaligen böhmisch-preußischen Grenze mit Tinte die Verlängerung der Bahnverbindung von Harrachov nach Schreiberhau (Szklarska Poręba, Polen) und weiter nach Hirschberg (Jelenia Góra) vermerkte.