Böhm. Niederland
23.06.2014
Böhm. Niederland, Sächs. Schweiz, Oberlausitz, vyd. Franz Strobach a syn, Velký Šenov 1:75 000, litografie
Mapa je zjevně součástí většího kartografického díla, určeného zřejmě širší veřejnosti. Dílo vytiskla firma Franze Strobacha ve Velkém Šenově (Groß Schönau).
Šluknovský výběžek, v němž byla mapa vydána, tu označuje geograficky tzv. České Nizozemí, Česko-saské Švýcarsko a západní část Lužických hor. Právě zde významné terénní rozdíly ještě neukazují vrstevnice, nýbrž pouze šedé tónování podkladu. Vybrané vrcholy mají kótování. Zelená barva představuje souvislou zalesněnou plochu. Státní hranici odděluje růžová linie. Modré jsou vodoteče a vodní plochy. Chybí legenda k mapovým značkám, většinu je však možné odhalit, protože se jejich používání celkem ustálilo. Obvyklé oddělování se týká symbolů pro města a vsi. Na rozdíl od starších dob se již nedbá na to, zda je některé město opevněno hradbami či nikoli. Právě v průběhu 19. století se jich mnohá města aspoň zčásti zbavila, aby se mohla rozvíjet jejich výstavba, usnadnilo se dopravní spojení atp. Význam měst, především ze správního hlediska, naopak směřoval k počtu obyvatel sídelních jednotek i na to, v nich sídlil krajský či okresní úřad, soud atp. Ani značení kostelů, kaplí nebo klášterů nemělo pouze duchovní podstatu. Společnost, zbavující se postupně mocenského církevního vlivu, začaly zajímat sakrální stavby jako památky, turisticky a historicky pozoruhodná místa, i když také ona si zachovávala svůj duchovní rozměr. Právě rozvoj průmyslové společnosti a stále větší počet obyvatel žijících ve městech a jejich moderní životní styl přispíval k rozvoji turistiky a spolků, které se touto činností zabývaly. V důsledku toho se již v osmdesátých letech 19. století začaly v Čechách objevovat první barevně značené trasy pro pěší. Také na této mapě jsou zvlášť červeně, zeleně a modře zvýrazněny turistické cesty. Přibyla nová funkce mapy: kromě informací o vzdálenostech již uváděných v kilometrech pomáhala putovat na rozhledny, nalézat romantické vyhlídky a poznávat přírodní krásy. Přibylo lidí, kteří se v mapách uměli orientovat nejen díky školnímu vzdělání. Stejně tak se objevili knihkupci, kteří ve svém obchodě nezapomněli nabízet rovněž mapy pro turisty...
Böhm. Niederland, Sächs. Schweiz, Oberlausitz, herausgegeben von Franz Strobach & Sohn, Groß Schönau 1:75 000, Lithografie
Bei dieser Karte handelt es sich offensichtlich um ein Bestandteil eines größeren kartografischen Werkes, das offenbar für die breitere Öffentlichkeit bestimmt war. Es wurde von der Firma Franz Strobach in Groß Schönau gedruckt.
Der Schluckenauer Ausläufer, in dem die Karte herausgegeben wurde, markiert hier die böhmischen Niederlande, die Böhmisch-Sächsische Schweiz und den westlichen Teil des Lausitzer Gebirges. Die besonders hier beträchtlichen landschaftlichen Unterschiede werden noch nicht durch Höhenlinien, sondern lediglich durch graue Tönung des Untergrunds angedeutet. Ausgewählte Gipfel sind kotiert. Grüne Farbe steht für zusammenhängende Waldflächen. Blau markiert sind Wasserläufe und Wasserflächen. Eine Legende zu den auf der Karte verwendeten Zeichen fehlt; aber es ist meist problemlos, deren Bedeutung zu erschließen, da die Zeichen auch in den meisten bekannten Kartenwerken Anwendung finden. Auch hier handelt es sich zunächst um die üblichen Symbole für Städte und Dörfer. Im Unterschied zu älteren Zeiten wird nicht mehr darauf geachtet, ob die Städte von Stadtmauern eingefasst sind oder nicht. Gerade im Verlauf des 19. Jahrhunderts entledigten sich viele Städte, zumindest teilweise, ihrer alten Befestigungsanlagen, um einen Ausbau und eine Erweiterung zu ermöglichen, die Verkehrsverbindungen zu erleichtern usw. Die Bedeutung der Städte richtet sich hingegen hier, vor allem in administrativer Hinsicht, nach der Einwohnerzahl der Siedlungseinheiten und danach, ob in der betreffenden Stadt ein Kreisamt oder eine Bezirkshauptmannschaft ihren Sitz hatte. Auch die Markierung der Kirchen, Kapellen oder Klöster hatte nur einen geistlichen Hintergrund. Die Gesellschaft, die sich allmählich des autoritären Einflusses der Kirche entledigte, nahm die sakralen Bauten immer mehr als Kulturdenkmäler und als touristisch und historisch interessante Orte wahr, wenngleich sie ihre geistliche Dimension bewahrten. Gerade der Aufschwung der Industriegesellschaft und die immer größer werdende Zahl der Einwohner in den Städten und deren moderner Lebensstil trugen zu einem Aufschwung des Tourismus und der Vereine bei, die sich mit touristischen Aktivitäten beschäftigten. In Folge dessen gab es bereits in den Achtzigerjahren des 19. Jahrhunderts in Böhmen die ersten farblich markierten Wandertrassen. Auch auf dieser Karte sind die touristischen Wege rot, grün und blau hervorgehoben. Die Karte erhielt somit eine neue Funktion: Außer der Angabe über die Entfernungen, die bereits in Kilometern angegeben sind, half sie bei der Auffindung von Aussichtstürmen und romantischen Aussichtspunkten und beim Kennenlernen der Naturschönheiten. Es wuchs die Zahl der Leute, die sich auf der Karte nicht nur auf Grund der Schulbildung auskannten. Ebenso wuchs die Zahl der Buchhändler, die in ihrem Sortiment auch Wanderkarten führten.