|
Členství v euroregionu
Problematiku členství v euroregionu shrnují následující teze:
- Základ členské základny každého euroregionu tvoří města a obce z předem definovaného území euroregionu. Ty jsou členy buď samostatně (častější varianta) nebo jsou členy jejich sdružení v podobě svazků obcí nebo mikroregionů (méně častá varianta - např. Bílé Karpaty či Těšínské Slezsko).
- Většina euroregionů je zájmovým sdružením právnických osob a jejich stanovy zpravidla umožňují členství dalším subjektům, pokud jsou z daného euroregionu a ztotožňují se s cíli euroregionu. Podle dostupných informací pouze euroregiony Labe a Pomoraví jsou výhradně sdružením obcí.
- Existují euroregiony, které členství jiných subjektů umožňují, ale tato možnost nebyla zatím využita (např. Euroregion Praděd či Egrensis).
- Kromě obcí a jejich svazků jsou dalšími členy(3) euroregionů v ČR především:
- Hospodářské komory (Silva Nortica, Silesia, Egrensis, Nisa).
- Vysoké školy (Bílé Karpaty, Silesia, Krušnohoří)(4) či střední školy (Bílé Karpaty).
- Kraje (Nisa, Glacensis, zvláštní statut Silva Nortica, Šumava - viz dále).
- Firmy (nejvíce Krušnohoří, Silva Nortica).
- Subjekty zabývající se ochranou přírody - správa NP či CHKO - (Silva Nortica, Krušnohoří).
- Občanská sdružení (Silesia, Krušnohoří).
(3) Někdy mají statut zvláštního členství - např. v Euroregionu Silesia statut tzv. přidružených členů.
(4) Zvláštní postavení mají vysoké školy v Euroregionu Nisa, kde se jejich spolupráce rozvíjela od samého počátku a vysoké školy si vytvořily vlastní „Akademické koordinační středisko v Euroregionu Nisa", jež formálně spadá pod euroregion, ale funguje na něm nezávisle.
|
