Benchmarkingová analýza Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa a ostatních euroregionů v ČR s důrazem na česko-polskou hranici

Financování euroregionů

Jako každá organizace tak i euroregiony musí financovat svoji činnost. I když jsou zájmovými sdruženími a jejich cílem není generovat zisk, potřebují finanční prostředky na běžný provoz i na svoje aktivity podporující přeshraniční spolupráci.

10.1 Příjmy euroregionů (členské příspěvky, hospodářská činnost)

Pro činnost euroregionů jsou velmi důležitým faktorem jejich příjmy. Od nich se odvíjí do značné míry rozsah činností, které se euroregiony věnují. Problematiku příjmů česko-polských euroregionů shrnuje následující tabulka:
Tab. Příjmy českých částí euroregionů v ČR a jejich hospodaření

	Hospodaření euroregionů v roce 2010
	Členské příspěvky (Kč/ob.)	Celkové příjmy z členských příspěvků (tis. Kč)	Další příjmy (prodej služeb a pod.) (tis. Kč)	Finanční rezerva/nesplacený úvěr (tis. Kč)
Nisa	5	2609	2000	6191
Glacensis	4	1725	0	0
Těšínské Slezsko	2,6	400	2500	-1000
Praděd	3	660	0	0
Silesia	2	900	0	40
Beskydy	2,5	410	35	1000

Na základě provedeného průzkumu lze zdroje financování euroregionů rozdělit do následujících skupin:

1.    členské příspěvky;

2.    příspěvky od krajů či velkých měst; 

3.    příjmy z hospodářské činnosti (prodej služeb,...);

4.    platby za administrování Fondu malých projektů v rámci programů přeshraniční spolupráce;

5.    financování některých aktivit z vlastních projektů předkládaných do programů přeshraniční spolupráce;

6.    prostředky z dalších evropských projektů;

7.    prostředky poskytnuté jednorázově různými subjekty na konkrétní akce.

Členské příspěvky

Jelikož je euroregion dobrovolným sdružením, jehož hlavními členy jsou obce a města, představují základní zdroj příjmů členské příspěvky těchto členů. Většinou je u obcí a měst roční příspěvek stanoven určitou sazbou na jednoho obyvatele. Další členové mají většinou členský příspěvek stanoven paušálně či neplatí vůbec (např. přidružení členové v euroregionu Silesia).

Výši členských příspěvků v roce 2010 přehledně shrnuje následující graf:

Obr. Výše členských příspěvků na 1 obyvatele v českých částech euroregionů v ČR 

Z grafu je patrné poměrně široké rozpětí výše členských příspěvků. Nejvyšší je v Euroregionu Nisa (5 Kč/obyvatele), naproti tomu nejnižší v Euroregionu Silesia (2 Kč/ob.(11)). Pokud se podíváme na výši celkového příjmu z členských příspěvků, do kterého se promítá počet obyvatel euroregionu, vypadá situace následovně:

(11) V případě statutárního města Ostrava činí příspěvek 1,5 Kč/ob.

Obr. Celkové příjmy z členských příspěvků v českých částech euroregionů v ČR

Euroregion Nisa i vzhledem k velkému počtu členských obcí na členských příspěvcích získává do svého rozpočtu několikrát vyšší částku, než v případě ostatních euroregionů na česko-polské hranici. To mu umožňuje poměrně rozsáhlou projektovou činnost (disponuje prostředky za financování vlastních podílů i na nutné předfinancování projektů - viz. celkové hospodaření euroregionů dále).

Příspěvky od krajů či velkých měst

Některé kraje podporují euroregiony finančně (většinou ty, které jsou do euroregionu nějak zapojeny). V některých případech poskytují zvláštní dotace velká (statutární) města. Jedná se o zvláštní druh členských příspěvků.

Příjmy z hospodářské činnosti

Některé euroregiony se nespoléhají pouze na příjmy z členských příspěvků a vyvíjí i hospodářkou činnost, která generuje další vlastní příjmy. Většinou poskytují placené služby jako zpracování projektových žádostí, studií proveditelnosti apod.

Obr. Celkové příjmy z členských příspěvků a vlastní činnosti v českých částech euroregionů v ČR

Z grafu je patrné, že nejaktivnějšími euroregiony co se týče do generování dodatečných vlastních příjmů jsou euroregiony Nisa a Těšínské Slezsko (tam tyto činnosti představují dokonce hlavní zdroj příjmů). U nich jsou tyto příjmy dokonce vyšší než příjmy z členských příspěvků. Vlastní příjmy rovněž generuje Euroregion Beskydy. Euroregiony Glacensis, Praděd a Silesia získávají příjmy pouze z členských příspěvků.

Další kategorie buď nepředstavují klasický zdroj příjmů (jedná se o realizaci projektů, kde jsou dotace určeny na přesně vymezené aktivity), nebo mají pouze doplňkový význam.

Platby za administraci Fondu malých projektů v rámci programů přeshraniční spolupráce

Dalším velmi významných zdrojem příjmů jsou platby za administraci Fondu malých projektů. V rámci programu PHARE CBC většinou euroregiony fungovaly jako sekretariáty pro výběr projektů a za tuto činnost získávaly finanční odměnu. Tyto finanční prostředky ovšem nebyly hrazeny z technické pomoci programu (jak by se dalo předpokládat), ale hradily je euroregionu úspěšní žadatelé (ve výši 5% výše poskytnutého grantu). V rámci iniciativy INTERREG IIIA, kterou Česká republika využívá od svého vstupu do EU v roce 2004, došlo ke změně financování implementace Fondu malých projektů. Euroregiony si podávaly v zásadě 2 velké projekty do tzv. „velkého" INTERREGu, v rámci priority, která je zaměřena pouze na FMP. Jeden velký projekt obsahoval tzv. „správcovství" - tj. správu balíku finančních prostředků, který může poté rozdělovat v rámci FMP, a druhý projekt zahrnující již zmíněnou administraci (náklady spojené s projektovou přípravou, publicitou, příjmem žádostí, jejich hodnocením a následným výběrem, uzavíráním grantových smluv se žadateli, monitoringem projektů a v konečné fázi i s jejich hodnocením a finančním vyúčtováním. Vzhledem k tomu, že se jednalo o projekty do iniciativy INTERREG, požadovalo se, aby euroregiony zabezpečily vlastní podíl ve výši 25%. Na podobném principu funguje FMP i v současném období v rámci cíle Evropská územní spolupráce. Vzhledem k tomu, že euroregiony musí pokrýt vlastní podíl (hlavně z členských příspěvků) a v rámci projektu na administraci odvézt přesně určenou práci, nejedná se o disponibilní zdroj příjmů. V podstatě znamená rozšíření působnosti euroregionu o oblast, které je pro ně spíše otázkou jisté prestiže než zdrojem příjmů.

Financování některých aktivit z vlastních předkládaných projektů do programů přeshraniční spolupráce

Některé euroregiony se snaží maximálně zhodnotit jim svěřené příspěvky a podávají projektové žádosti na své aktivity do programů přeshraniční spolupráce. Tak tomu bylo ve PHARE CBC až do programu 1999 (což odpovídá roku 2002), kdy nastal obrat o 180 stupňů a euroregiony byly vyloučeny z možnosti podporovat aktivity rozvíjející přeshraniční spolupráci z tohoto programu. Tato situace se změnila přechodem na iniciativu INTERREG IIIA, v rámci které se staly euroregiony opět způsobilými žadateli. Jedná se především o projekty na vybudování potřebných struktur pro podporu přeshraniční spolupráce a přípravu projektů a také na projekty pro členské obce. Projektová aktivita euroregionů byla podrobněji analyzována v kapitole výše.

Prostředky z dalších evropských projektů

Euroregiony jako regionální aktéři (většinou zastupující místní a regionální samosprávy) se mohou účastnit programů INTERREG B a C (meziregionální a transnacionální spolupráce), v rámci kterých mohou být podávány projekty zaměřené na výměnu zkušeností mezi evropskými regiony. Euroregiony mohou být rovněž zapojeny do dalších projektů ze strukturálních fondů (jako např. projekt Partnerství ve Společném regionálním operačním programu v případě ERN, či současný vlastní projekty Euroregionu Beskydy a Praděd financované z ROP).

Prostředky poskytnuté jednorázově na konkrétní akce

Na jednotlivé akce jako jsou konference, workshopy, informační kampaně, atd. Se některé euroregiony snaží euroregiony získat finanční prostředky od různých nadací, ministerstev, ambasád, konzulátů či soukromých sponzorů. 

10.2. Hospodaření euroregionů

Dalo by se říci, že rozsah činnosti euroregionů (podpora přeshraniční spolupráce ve všech oblastech lidského života) je tak široký, že jejich aktivity jsou omezeny především (a možná jedině) finančními prostředky, které mají k dispozici. Tuto hypotézu potvrdilo i provedené dotazníkové šetření. Financování činnosti euroregionu představuje pravděpodobně největší překážku rozvoje jejich práce. Omezujícím faktorem v mnoha případech nejsou ani tak zdroje, jako zajištění cash-flow v průběhu roku (především v souvislosti s opožděnými platbami za administraci FMP a z toho pramenící nutnosti předfinancovávat tuto administraci). Některé euroregiony to nutí brát si např. překlenovací úvěr.
Obr. Finanční rezervy/nesplacené úvěry českých částí euroregionů v ČR

Graf znázorňuje finanční stabilitu euroregionů. V tomto ohledu vyniká Euroregion Nisa, který disponuje velkou finanční rezervou. Tato skutečnost má i vliv na počet připravených a realizovaných projektů, neboť umožňuje využívat disponibilní prostředky na vlastní podíly projektů. Finanční rezervou disponuje i Euroregion Beskydy a Silesia. Euroregion Praděd a Glacensis mají vyrovnané hospodaření. Problém s cash flow má Euroregion Těšínské Slezsko, který si na financování svých aktivit zřídil úvěrový rámec.(12)

(12) ERTS má sjednaný úvěrový rámec ve výši 1,5 mil Kč. Aktuální čerpání úvěru je cca ve výši 1 mil. Kč.