|
Příklady dobré praxe v česko-polských euroregionech
V rámci dotazníkového šetření, byla sekretářům českých částí euroregionů položena následující otázka s cílem identifikovat příklady dobré praxe: Jaké své aktivity (příp. projekty) považujete za nejúspěšnější a nejzajímavější? Odpovědi euroregionů jsou uvedeny v následujícím přehledu.
Těšínské Slezsko
Euroregion slouží jako servisní organizace pro město Český Těšín. Nejdříve pro město zpracoval strategii překračování hranic (iniciace 43 projektových záměrů vč. lávek a mostů) s využitím příkladů dobré praxe (inspirovali se na německo-francouzské hranici). V současné době se některé navržené projekty již realizují (v celkové hodnotě 15 mil. Kč) - staví se např. velká lávka v Českém Těšíně. Toto generuje záměr dalších měst.
Euroregion je rovněž aktivní v oblasti cestovního ruchu - tuto oblast ale ošetřují členské organizace (3 sdružení) - ty využívají i fond mikroprojektů.
Další úspěšnou iniciativou je revitalizace Olše. Euroregion Těšínské Slezsko tento projekt inicioval. Poté byl založen vodohospodářský svaz, který nyní realizuje projekt v hodnotě 1 miliardy Kč. Podobná iniciativa je v oblasti komunikací.
Praděd
Euroregion Praděd se dlouhodobě snaží o společný rozvoj cestovního ruchu v Jeseníkách. Tato iniciativa vyústila v podání projektu do ROPu, jehož realizace proběhne v letech 2011 až 2014.
Beskydy
Mezi nejúspěšnější aktivity Euroregionu Beskydy patří:
- Informační kiosky Regionu Beskydy
- cyklus televizního vysílání v rámci projektu Společně poznáváme Euroregion Beskydy a jeho partnerská města
- projekt pro širokou veřejnost se zapojením škol a školek „Kouzlo pohádky ve dřevě zakleté", vrámci kterého se pořádaly soutěže pro děti během řezbářského sympozia (prohlubování výtvarného cítění a představivosti dětí)
Silesia
Za úspěch považuje Euroregion Silesia podchycení širokého zájmu o česko-polskou spolupráci u škol, zejména pak základních (u středních existují problémy s předfinancováním projektů). Odhadem 60 - 70 % žadatelů/příjemců dotace na obou stranách našeho euroregionu tvoří školy. Dlouhodobá je také spolupráce s VOŠ a VŠ při zpracování absolventských, bakalářských a diplomových prací na téma přeshraniční spolupráce, programy EU, euroregiony apod. (každý rok několik studentů ze škol z území celé ČR).
V poslední době praktikuje Euroregion Silesia mj. konzultace u potenciálních žadatelů. Takto se pracovníkům ERS často daří lépe pochopit již samotné projektové záměry, lépe navázat spolupráci s žadatelem a často jsou také schopni lépe pomoci s problematickými aspekty projektu (například se sjednáním podmínek úvěru na předfinancování projektu). V ERS existují problémy s projekty předfinancovávanými úvěry, takže se ERS snaží pomáhat i nad rámec svých předepsaných úkolů.
Za další úspěch považuje ERS velmi dobrou, úzkou, každodenní komunikaci s polskou stranou. Z tohoto pohledu při srovnání období Phare CBC, INTERREG IIIA a současný OPPS je ERS toho názoru, že povinný princip vedoucího partnera v programu přispěl k většímu provázání české a polské strany euroregionu jako celku.
ERS se daří průběžně ze všech šesti česko-polských euroregionů získávat data, zejména pak termíny a čerpání dotací FM, s kterými pak všechny euroregiony mohou pracovat. Aktuální přehledy ze všech euroregionů považuje ERS za velmi užitečné a ERS tak přispěl ke zlepšení vzájemné spolupráce dotčených šesti euroregionů.
Glacensis
Za velký úspěch lze v Euroregionu Glacensis označit zapojení krajů do euroregionu. Euroregion je kraji vnímán jako nástroj k zprostředkování kontaktů s Dolnoslezským vojvodstvím a dalšími polskými partnery. ERG zprostředkovává setkání politiků a zajišťuje mimo jiné např. i tlumočení. Kraje využívají ERG i pro přípravu vlastních velkých přeshraničních projektů (např. v oblasti komunikací, životního prostředí,...).
Další výhodou ERG je to, že disponuje vlastní rozvojovou agenturou (RDA) pro celé území euroregionu. Agentura má velké zkušenosti s přípravou přeshraničních projektů a tento servis poskytuje krajům i obcím. Starostům se dostává exkluzivního servisu. Identifikují svůj záměr a RDA zajistí veškeré další kroky až k získání dotace. Pomoc se ovšem nezužuje jen na dotační poradenství, ale ERG (RDA) poskytuje i asistenci s řešení obecných problémů přeshraničního charakteru. Výhodou je ERG může díky RDA být v úzkém kontaktu s obcemi. RDA funguje jako poradce a pečovatel pro mikroregiony a řeší jak jejich dotační politiku tak i euroregionální problémy (manažeři v regionu - 15 lidí v obou institucích). Jedná se o placenou službu, ale ERG zprostředkovává dotace pro mikroregiony od krajů, které mají na tuto činnost vyhrazeny dotační prostředky.
Za velký úspěch ERG rovněž považuje skutečnost, že se z euroregionu stala platforma pro lidské setkávání a navazování kontaktů. ERG se zaměřuje vedle odborných akcí také na poskytování prostoru pro navázání neformálních kontaktů, které jsou pro rozvoj spolupráce velmi důležité. ERG organizuje každoroční neformální vícedenní setkání členů polské a české (forma konference, vzájemná výměna zkušeností - výjezd do jiných euroregionů). Tato setkání mají již tříletou tradici. Pro první ročník bylo těžké získat zájem účastníků, ale v dalších letech již existoval o tato setkání stále rostoucí zájem. Tato setkání slouží k načerpání inspirace pro obce (úspěšné projekty, průřezové informace o ostatních dotačních programech) doplněná kulturní a neformální částí setkání.
ERG připravuje dvojjazyčný zpravodaj, jenž rozesílá všem členským obcím (náklad 3,5 tis. ks). Vydává se 1x3 měsíce. Zajímavým je rovněž společný kalendář.
Zajímavým je i projekt jazykové výuky či role, kterou ERG sehrál při iniciaci projektů v KRNAPu (projekt Bezpečné Krkonoše a Krkonoše bez bariér).
(13) U polské strany je to zkresleno absencí právní subjektivity základních a středních škol, za které žádosti předkládají jejich zřizovatelé. V těchto případech ale příslušnou školu uvádí Euroregion Silesia hned vedle názvu žadatele - příjemce dotace.)
| 
