Spezial-Karte für Verkehr, landwirtschaftliche, Montan und gewerbliche Industrie des Bezirkes der Handels und Gewerbekammer Reichenberg mit politischer Eintheilung und erläuterndem Text für k. k. Ämter und Behörden, für commerzielle und technische Lehranstalten, für Kaufleute und Industrielle, navrhnul a zpracoval ing. W. Daniel, umělecké provedení K. k. militär-geographisches Institut, Vídeň 1888, kolorovaná litografie, 1:150 000, 110×185 cm, závěsná mapa, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, sign. 67 439, KA - 301
Mimořádně podrobná speciální mapa s politickým členěním byla určena úřadům správním, obchodním i technickým školám, podnikatelům a průmyslníkům. Ing. W. Daniel ji zhotovil pro Obchodní a živnostenskou komoru. Vytištěna byla v Plzni ve spolupráci s vojenským geografickým institutem ve Vídni. Vysvětlivky obsáhly přes dvě stovky symbolů od běžně používaných geografických značek až po specializované.
Hranice industriálního regionu v rozsahu od Krušných hor přes Krkonoše až po Orlické hory navazuje na západě na Království saské, na severu na sousedící Království pruské, na východě na Markrabství moravské. Následují okresy Obchodní a živnostenské komory pro Prahu a Cheb. Všechna detailní zobrazení hospodářství pro oblast liberecké komory končí přesně na zemských nebo okresních hranicích. Obvyklé drobné přesahy přes státní či krajskou linii zde nejsou.
Mapa si všímá politického rozdělení území podle okresních hejtmanství s jednotlivými katastrálními obcemi, jejich výměrou v kilometrech čtverečních a počtem obyvatel s údaji k roku 1885. Sleduje právní i finanční úřady, průmyslové vzdělávací ústavy, banky a další peněžní instituce. Dopravu představovaly silnice, železnice a vodní cesty. Zvláště po Labi v kontaktu se Saskem se uplatňovaly parolodě. Železnice Ústecko-teplické dráhy a České severní dráhy patřila k naprosto zásadnímu modernímu spojení průmyslových lokalit. Zachycena je už také nově dokončená železniční trať z Liberce do Jablonce nad Nisou z roku 1888. Pozornost se věnuje lázním a léčivým pramenům s rozlišením jejich účelu a počtu hostů od Bíliny (Bilin) po Sedmihorky (Wartenberg) u Turnova. Kromě západočeských Teplic měly druhou největší návštěvnost Lázně Libverda (Liebwerda) v Jizerských horách. Pečlivě sledován byl průmysl, provozy pro zpracování kovů, kamene, skla i dřeva. S tím souvisí také hustota osídlení.
Dodatkové mapky s podrobnostmi města i okolí představují Teplice v Čechách (Teplitz), Ústí nad Labem (Aussig), Varnsdorf (Warnsdorf) i Liberec (Reichenberg) v měřítku 1:25 000.
Spezial-Karte für Verkehr, landwirtschaftliche, Montan und gewerbliche Industrie des Bezirkes der Handels und Gewerbekammer Reichenberg mit politischer Eintheilung und erläuterndem Text für k. k. Ämter und Behörden, für commerzielle und technische Lehranstalten, für Kaufleute und Industrielle, entworfen und bearbeitet von Ing. W. Daniel, künstlicherische Ausführung K. k. militär-geographisches Institut, Wien 1888, kolorierte Lithografie, 1:150 000, 110×185 cm, Wandkarte, heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), sign. 67 439, KA - 301
Die außergewöhnlich detaillierte Spezialkarte mit der politischen Einteilung war den Verwaltungsbehörden, den kommerziellen und technischen Lehranstalten, Kaufleuten und Industriellen bestimmt. Ing. W. Daniel hat sie für die Handels- und Gewerbekammer erstellt. Die Karte wurde in Pilsen in Zusammenarbeit mit dem militär-geographischen Institut in Wien gedruckt. Die Zeichenerklärung umfasst mehr als 200 Symbole von gewöhnlich verwendeten geografischen bis hin zu spezialisierten Zeichen.
Die Grenze der Industrieregion mit einer Ausdehnung vom Erzgebirge (Krušné hory) über das Riesengebirge (Krkonoše) bis zum Adlergebirge (Orlické hory) reicht im Westen an das Königreich Sachsen, im Norden an das angrenzende Königreich Preußen und im Osten an die Markgrafschaft Mähren. Es folgen die Bezirke der Handels- und Gewerbekammer für Prag und Eger (Cheb). Alle detaillierten Abbildungen des Wirtschaftswesens für das Gebiet der Reichenberger Kammer enden genau an den Staats- oder Bezirksgrenzen. Es gibt hier ebenfalls keine gewöhnlich auftretende kleinere Einbuchtung über die Staats- bzw. Kreisgrenzen hinaus.
Die Landkarte berücksichtigt die politische Gebietsaufteilung nach den Bezirkshauptmannschaften mit den einzelnen Katastralgemeinden, deren Ausdehnung in Quadratkilometern und die Bevölkerungszahlen auf dem Jahre 1885 stammen. Veranschaulicht werden die Rechts- und Finanzbehörden, industrielle Lehranstalten, Banken und weitere Kreditinstitute. Straßen, Eisenbahnstrecken und Wasserwege dienen als Verkehrswege. Besonders entlang der Elbe im Verkehr mit Sachsen kamen Dampfschiffe zum Einsatz. Die Eisenbahn der Aussiger-Teplitzer Eisenbahngesellschaft (Ústecko-teplická dráha) sowie die Böhmische Nordbahn (Česká severní dráha) gehörten zu den modernsten Verbindungen der Industriestädte. Eingezeichnet ist bereits auch die neu fertiggestellte Eisenbahnverbindung zwischen Reichenberg (Liberec) und Gablonz an der Neiße (Jablonec nad Nisou) im Jahre 1888. Die Aufmerksamkeit wird auch den Heil- und Bäderquellen mit einer Anmerkung zu ihren Verwendungszwecken und Gästezahlen von Bilin (Bílina) über Wartenberg (Sedmihorky) bis Turnau (Turnov) gewidmet. Neben dem westböhmischen Teplitz (Teplice) wies der Kurort Liebwerda (Lázně Libverda) im Isergebirge die höchsten Besucherzahlen auf. Genau dokumentiert wurde die Industrie, Werkstätten für die Metall-, Sein-, Glas- und Holzverarbeitung. Damit war selbstverständlich auch die Bevölkerungsdichte verbunden.
In den zusätzlichen Landkarten werden mit Details zur Stadt und Umgebung die Städte Teplitz (Teplice v Čechách), Aussig (Ústí nad Labem), Warnsdorf (Varnsdorf) und Reichenberg (Liberec) im Maßstab 1:25 000 vorgestellt.
