Karte der Bezirkshauptmannschaft Böhm. Leipa, navrhnul a kreslil Hugo Stephan Schwarz, Česká Lípa, tisk Johann Künstner, nedatováno (před 1900), závěsná mapa, barevná litografie, 1:29 000, 110x160 cm, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, sign. 67 440, KA - 302
Hugo Stephan Schwarz, učitel na dívčí národní a měšťanské škole v České Lípě, kde působil do roku 1908, vytvořil pro výuku zeměpisu velmi podrobnou mapu okresního hejtmanství Česká Lípa. Sestává ze severního soudního okresu Nový Bor (Haida) a okolí, západního s Českou Lípou (Böhmisch Leipa) a východního Mimoní (Niemes) a okolí. Barevně odlišené lokality sousedily s kraji a okresy Děčín (Tetschen), Jablonné v Podještědí (Gabel), Turnov (Turnau), Mnichovo Hradiště (Münchengrätz), Dubá (Dauba) a Litoměřice (Leitmeritz).
Tvůrce mapy ji vybavil obvyklými vysvětlivkami značek použitých pro označení sídel, cest a dopravního spojení, telegrafů, průmyslu a zemědělství, vodstva i památek a turisticky zajímavých míst. Místo vrstevnic ještě využívá Lehmannovo šrafování s kótováním některých vrcholů.
Mapa není datována, vznikla však zřejmě na konci 19. století, neboť zde ještě není zobrazeno železniční spojení mezi Mimoní a Libercem, zprovozněné v roce 1900.
Díky Schwarzově mapě se dívky mohly v první řadě seznámit s politickým rozdělením okresu, v němž se jim dostávalo vzdělání. Zjistily mimo jiné, jak je Českolipsko osídleno z hlediska měst, městysů i vesnic. Učitel mohl žačkám vysvětlit důvody, proč jsou některé vsi velmi dlouhé a rozložené po stranách silnice či vodního toku, takže výklad zeměpisný spojil s dějepisným. Tento jev mohl srovnat s podobnými, tzv. lánovými vesnicemi na české, saské či pruské straně státní hranice. Objasnil tak postupné osídlování příhraničí v době středověké německé kolonizace sudetské oblasti. Tím se rovněž dala dobře vysvětlit převaha německého jazyka nad českým a poněkud odlišná kultura bydlení, odívání nebo zvyků, kterou mohly děti pozorovat v převážně slovanských oblastech tehdejšího Království českého. Také zakreslená panská sídla, zvláště hrady, skýtala učiteli téma pro výklad o staré správě dané oblasti a dětem nabízela námět k úvahám o rytířských dobách dávného středověku...
Karte der Bezirkshauptmannschaft Böhm. Leipa, entworfen und gemalt von Hugo Stephan Schwarz, Böhmisch Leipa (Česká Lípa), Druck Johann Künstner, undatiert (vor 1900), Wandkarte, farbige Lithografie, 1:29 000, 110x160 cm, heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), sign. 67 440, KA - 302
Hugo Stephan Schwarz, seit 1908 Lehrer an der Mädchen- und Bürgerschule in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), erstellte für den Geografieunterricht seine sehr detaillierte Landkarte der Bezirkshauptmannschaft Böhmisch Leipa. Sie besteht aus dem nördlichen Gerichtsbezirk Haida (Nový Bor) und Umgebung, aus dem westlichen Gerichtsbezirk Böhmisch Leipa (Česká Lípa) sowie dem östlichen Niemes (Mimoň) und Umgebung. Die farblich unterschiedlich dargestellten Lokalitäten grenzten an die Kreise und Bezirke Teschen (Děčín), Gabel (Jablonné v Podještědí), Turnau (Turnov), Münchengrätz (Mnichovo Hradiště), Dauba (Dubá) und Leitmeritz (Litoměřice).
Die Landkarte wurde mit den gewöhnlichen Zeichenerklärungen, die zur Kennzeichnung von Siedlungsgebieten, Wegen, Verkehrsverbindungen, Telegrafenämtern, Industrie- und Landwirtschaftsgebieten, Wasserläufen, Denkmälern und Orten von besonderem touristischem Interesse, versehen. Anstelle der Höhenlinien kommt die Lehmann'schen Schraffierung mit Kotierung einiger Gipfel zum Einsatz.
Die Landkarte ist nicht datiert, wahrscheinlich entstand sie gegen Ende des 19. Jahrhunderts, weil hier noch nicht die im Jahre 1900 eröffnete Eisenbahnverbindung zwischen Niemes (Mimoň) und Reichenberg (Liberce) dargestellt ist.
Dank der Landkarte von Schwarz wurde den Schülerinnen zu Unterrichtszwecken die politische Bezirkseinteilung nähergebracht. Es wurde ihnen unter anderem vermittelt, dass das Gebiet von Böhmisch Leipa mit Städten, Marktflecken und Dörfern besiedelt ist. Der Lehrer vermochte den Schülerinnen die Gründe zu erklären, warum einige Dörfer sehr langgezogen sind und sich entlang der Straße oder des Wasserlaufes erstrecken, dass heißt er konnte die geografische mit der geschichtlichen Erklärung verbinden. Dieses Phänomen konnte er mit anderen vergleichen, d. h. mit langgezogenen Dörfern auf böhmischer, sächsischer und preußischer Seite der Grenze. Er untersuchte schrittweise auch die Besiedelung des Grenzgebietes zu Zeiten der deutschen Kolonialisierung des Sudetengebietes im Mittelalter. Somit konnte gut die Vorherrschaft der deutschen Sprache und die teilweise unterschiedliche Wohn- und Bekleidungskultur sowie die unterschiedlichen Gewohnheiten, die die Kinder der überwiegend slawisch besiedelten Gebiete im damaligen Königreich Böhmen beobachten konnten, erklärt werden. Die ebenso eingezeichneten Herrschaftssitze, in erster Linie Burgen, lieferten dem Lehrer ein Thema zur Erläuterung der alten Verwaltung der einzelnen Gebiete und ließ die Kinder erahnen, wie es in der Ritterszeit im Mittelalter ausgesehen haben mag...
