Mapa nemá název, zobrazuje politický okres Cvikov v severních Čechách, barevný tisk, nedatováno (po 1886 - před 1900), 1:25 000, 65x77 cm, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, sign. 57 110, KA - 12
Regionální nástěnná mapa Cvikova (Zwickau) a okolí se sousedními okresy se zachovala torzálně jako jeden díl. Na levém okraji mapy, na jihozápadě, se nachází Nový Bor (Haida), na jihu Hlemýždí (Schneckendorf), na východě Jablonné v Podještědí (Gabel), na severu při hranicích se saským Lückendorfem leží Petrovice (Petersdorf). Kromě tohoto přechodu sledujeme ještě dále na západ přeshraniční provoz Krompachu (Krombach) do Jonsdorfu, kam lze dojet také úzkokolejnou dráhou ze Žitavy. Další možností, jak překročit státní hranici, byla cesta z Dolní Světlé (Nieder Lichtenwald) do Waltersdorfu. Pokud bychom sledovali železnici do Čech, pak ze západní strany od Nového Boru mířila do Cvikova odbočka „České severní dráhy". Ta na předložené mapě končila právě ve Cvikově. Dostavěna, resp. prodloužena do Jablonného v Podještědí byla teprve roku 1900. Ovšem už roku 1886 se otevřelo spojení mezi Svorem (Röhrsdorf) a Cvikovem (Zwickau). Obyvatelé se však museli spoléhat především na silnice. Také ty vyznačuje legenda v levém dolním rohu mapy. Kromě „erárních", tj. státních a okresních silnic zachycuje udržované i vozové cesty, trasy pro pěší a pro malé náklady.
Hranice odlišuje mezi rakousko-uherskou monarchií a jinými státy, mezi okresními hejtmanstvími a okresy i obcemi. Pro vodohospodářství měly význam rybníky, řeky a potoky. Jsou zde dokonce vyznačeny vodovody a mosty přes říční toky i mokřiny. Pozornost se věnuje obytným i hospodářským budovám, kostelům, kaplím, farám i hřbitovům. Z kulturního hlediska se značí zámky, hrady a jejich zříceniny, kříže a Boží muka, pomníky. Hospodářství dokládají statky, myslivny a hájovny, poplužní dvory, mlýny, továrny, vápenky a cihelny či lomy. Znázorněny jsou lesy s proseky, zahrady; význam se klade na jednotlivé stromy včetně solitérů označujících směry cest a se svatými obrázky. Terén je opět zaznamenán Lehmannovým šrafováním namísto již známých vrstevnic, mapa však upozorňuje na trigonometrické a výškové body včetně kostelů. Pro lepší úřední komunikaci jsou zakresleny telegrafní a poštovní stanice s obsluhou i bez ní, taktéž sídla okresních úřadů. Cvikov byl roku 1868 přičleněn k politickému okresu Jablonné v Podještědí. Pomístní názvy mají až na výjimky německou podobu.
Die Karte hat keinen Namen. Sie zeigt den politischen Bezirk Zwickau (Cvikov) in Nordböhmen. Farbdruck, undatiert (nach 1886 - vor 1900) 1:25 000, 65 x 77 cm, heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), Sign. 57 110, KA - 12
Diese regionale Wandkarte von Zwickau (Cvikov) und den angrenzenden Bezirken blieb in nicht vollständig ausgearbeitetem Zustand erhalten. Am linken Rand der Karte, im Südwesten, liegt Haida (Nový Bor), im Süden Schneckendorf (Hlemýždí), im Osten Deutsch Gabel (Jablonné v Podještědí) und im Norden, gegenüber der auf sächsischer Seite liegenden Gemeinde Lückendorf, Petersdorf (Petrovice). Außer diesem Grenzübergang können wir auch weiter im Westen grenzüberschreitenden Verkehr von Krombach (Krompach) nach Jonsdorf beobachten. Nach Jonsdorf gelangt man von Zittau aus mit der Schmalspurbahn. Eine weitere Möglichkeit zum Grenzübertritt bestand auf dem Weg von Nieder Lichtenwald (Dolní Světlá) nach Waltersdorf. Wenn wir der Bahnlinie nach Böhmen hinein folgen, sehen wir, dass von westlicher Seite in Haida eine Abzweigung mit der Bezeichnung „Böhmische Nordbahn" abgeht, die nach Zwickau führt. Diese endet auf der vorliegenden Karte in Zwickau. Zu Ende gebaut bzw. nach Deutsch Gabel verlängert wurde sie erst im Jahre 1900. Allerdings wurde bereits 1886 eine Verbindung zwischen Röhrsdorf (Svor) und Zwickau eröffnet. Die Bewohner mussten sich indes vor allem auf die Straße verlassen. Auch diese werden in der Legende in der linken unteren Ecke der Karte erläutert. Außer den „ärarischen", d. h. Staats- und Bezirksstraßen erfasst sie instand gehaltene Wege und Fahrstraßen sowie Trassen für Fußgänger und kleine Lasten.
Die Grenze trennt die österreichisch-ungarische Monarchie von anderen Staaten und Bezirke bzw. Gemeinden voneinander. Für die Wasserwirtschaft waren die Teiche, Flüsse und Bäche von Bedeutung. Hier sind sogar die Wasserleitungen und Brücken über Flussläufe und Sümpfe eingezeichnet. Bedacht werden auch Wohn- und Wirtschaftsgebäude, Kirchen, Kapellen, Pfarren und Friedhöfe. In kultureller Hinsicht finden wir hier Hinweise auf Schlösser, Burgen und Burgruinen, Kreuze, Passionssäulen und Denkmäler. Für die Wirtschaft stehen Gutshöfe, Forsthäuser, Hegereien, Vorwerke, Mühlen, Fabriken, Kalkwerke, Ziegeleien und Steinbrüche. Veranschaulicht werden Wälder, Schneisen und Gärten. Erwähnung finden auch einzelne Bäume und Solitäre, welche die Richtung angeben und Heiligenbilder enthalten. Das Terrain ist mit der Lehmann'schen Schraffierung und nicht mit den bereits bekannten Höhenlinien versehen. Die Karte verweist auf trigonometrische Punkte und Höhenpunkte inklusive Kirchen. Für eine effektivere amtliche Kommunikation sind Telegrafen- und Postämter mit und ohne Bedienung eingezeichnet, ebenso die Sitze von Kreisämtern. Zwickau wurde im Jahre 1868 dem politischen Bezirk Deutsch Gabel angegliedert. Die Orte tragen bis auf Ausnahmen durchwegs deutsche Namen
