Zpstupnn a vyuit les pro rekreaci v Euroregionu Nisa

Datum: 09.12.2011

Dne 6. října se konal v Rotsteinu u Löbau (okres Görlitz) seminář na téma \"Zpřístupnění a využití lesů pro rekreaci v Euroregionu Nisa\". Přednášky a diskuse výsledky budou podrobněji publikovány ve sborníku z konference. Celkem 45 expertů z oblasti lesnictví, ochrany přírody a rekreace z Polska, Česka a Německa se zúčastnilo jednaní zorganizovaného Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, společně s okresním lesním úřadem Bautzen. Odborné setkání bylo finančně podpořeno chvályhodným způsobem prostřednictvím Euroregionu Nisa a jeho fondu na podporu malých projektů v rámci cíle 3 - programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi svobodným státem Sasko a Českou republikou. Zastupující radní pan Dr. Christian Linke zdůraznil ve svém proslovu na příkladu přírodního parku Žitavské hory význam turistiky a rekreace pro hospodářský rozvoj regionu a mimořádný význam lesů pro krajinný ráz tohoto území. V jednotlivých odborných přednáškách byla tato témata důkladně osvětlena.
Prof. Norbert Weber(Technická univerzita Drážďany) uvedl nejenom různé positivní vzájemné působení mezi lesem a rekreací, ale obrátil pozornost především na výzvy a konflikty, které vznikají rekreačním využitím lesů. Přitom se nejedná jenom o známá zatížení lesního hospodářství v důsledku rekreace. Stále se měnicí požadavky a očekávaní uživatelů lesů a nově vzniklé způsoby využití, např. prostřednictvím stále nových způsobů pohybu ve volné přírodě, nebo návrat velkých šelem, představují pro lesní hospodáře nebo poskytovatele turistických služeb nové výzvy. Na úrovni již využívaných prostředků k minimalizaci konfliktů dominují ty klasické: předpisy a nařízení, řízení pomocí infrastruktury a práce s veřejností. Aktivní, lesníky realizovaný management rekreace není naproti tomu příliš častý. Prof. Weber doporučil další rozvoj prostředků prostřednictvím řešení, která se opírají o empirická sociální data nebo se snaží o přeshraniční spolupráci v Evropě a právě tady může mít Euroregion Nisa příkladné postavení.
Ředitel Andrzej Raj a Michał Markowski navázali na tento úvod a líčili na příkladu polského NP Krkonoše účinky návštěvy 2 milionů lidí za rok na přírodě blízkou horskou krajinu. NP poskytuje dobře vybavenou turistickou infrastrukturu ve formě turistických, jezdeckých a cyklistických stezek i běžeckých stop. Monitoring návštěvnosti realizovaný Správou NP pomocí dotazníků, nebo specielních čidel pro zjištění počtu rekreantů je základem pro rozšiřovaní nebo asanaci turistických cest a stezek a současně k zajištění ochrany ekosystému pomocí usměrňovaní návštěvnosti. Ovšem i zde se prokazuje, že vedle všech technických a plánovacích úloh je rozhodujícím faktorem pro zlepšení místních poměrů komunikace s návštěvníky a zástupci turistického průmyslu.
Sergiusz Sachno z informačního centra polských státních lesů upozornil ve své prezentaci na jejich komunikační aktivity. Množství místních nabídek i nabídek pomocí elektronických médií nabízí pro zájemce o les obsáhlé informace a možnosti aktivit. Působivé je aktivní předkládaní turistických nabídek státních lesů pro návštěvníky lesa a občany. Zajímavým, ovšem ne bezproblémovým aspektem je úsilí o standardizaci rekreační infrastruktury ve státních lesích.
Angela Bültemeier (vedoucí odboru lesnictví města Žitava) popsala význam městských lesů Žitava pro přírodní park Žitavské hory. Lesní podnik dal k dispozici les obhospodařovaný trvale udržitelným způsobem pro rekreaci, ale ze strany návštěvníků lesa je často kritizován za aktivity, které tento obraz lesa udržují a dále rozvíjejí. Zde je zřetelné, jak důležité je pro atraktivitu krajiny určené pro rekreaci na jedné straně obhospodařování lesů a jaká celkem konkrétní omezení nebo konflikty z toho pro lesní podnik vznikají a jak je zvládnout.
Rolf Kalauch (bývalý jednatel turistické územní společnosti Bautzener Oberland) přinesl na jednání pohled turistického průmyslu z německé strany. Pro turisty mají význam a jsou důvěryhodné jen nabídky, jako třeba kvalitní turistické stezky, jejichž standard je pravidelně kontrolován certifikací. Jako příklad je možné uvést Oberlausitzer Bergweg z Neukirchenu do Žitavy. Možné omezení jednotlivých skupin uživatelů musí být projednáno nebo odstraněno.
Dr. Roman Bystrický (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. Labem) se zaměřil na hodnotné a užitečné informace o stavu lesů, které jsou k dispozici u státní správy lesního hospodářství a lesních podniků v ČR. Tyto zdroje by mohly být mnohem lépe využity také pro plánovaní a optimalizaci rekreačních nabídek nebo pro minimalizaci konfliktů mezi různými požadavky na rekreační využití. Zde existují jisté nedostatky, které vznikly chybějícími znalostmi o těchto datových zdrojích. Podobná data o funkcích, stanovištích, cenných lokalitách jsou k dispozici také v Německu a Polsku.
Karel Pop (Krajský úřad Libereckého kraje) zaměřil těžiště své prezentace na pravidla vstupu do lesa v ČR. To je každému zákonem umožněno, stejně tak jako sběr lesných plodů a hub. Platná pravidla, která mají toto využití lesů upravovat bez významného omezení významu lesnického obhospodařovaní, jsou majiteli lesů nebo státní správou lesního hospodářství téměř nevymahatelná.
Ředitel Ludvík Řičář (Krajské ředitelství LČR Liberec) nakonec představil množství zařízení českých státních lesů LČR na severu Čech, která sahají od pedagogických nabídek ve formě naučných stezek až po zařízení určená pro konkrétní skupiny uživatelů, jako například trasy pro mountainbike v Jizerských horách.

tisk