Die Sudetenländer nach dem 20. November 1938
27.06.2014
Die Sudetenländer nach dem 20. November 1938, 1:750 000, Verlag von Velhagen und Klasing, Bielefeld - Leipzig
Moderní mapa téměř se všemi podstatnými dobovými kartografickými náležitostmi upomíná svým označením na politické události, které zničily demokratické Československo. Jeho okleštěnou podobu ukazují zeleně zabarvené oblasti Sudet, postoupených Německé říši na základě mnichovské dohody 30. září 1938. Zbytek zmrzačeného státu nese ještě pojmenování Tschecho-Slowakei. Názvy měst jsou často nejprve německé, pak české (slovenské). Přestože poznámka na dolním okraji mapy tvrdí něco jiného, užívání zeměpisných názvů zřetelně ukazuje, kdo se tu považoval za vládce. Na území Říšské župy Sudety najdeme pouze německá či poněmčená označení měst.
Terénní rozdíly popsány nejsou, odhadujeme je pouze z málo patrného barevného tónování mapové plochy. Popis intenzity zabarvení ve vysvětlivkách není. Některé vrchy či nejvyšší části hor mají kótování. Drobné poznámky na okraji mapy upozorňují na rozdílnou velikost měst. Odkazují na značení vsí, osad, zámků, ruin, kostelů, klášterů či kaplí, lázní, vesměs pojmenovaných vodních toků, vodopádů, průsmyků a jeskyní. Schází naopak informace o zemědělství a průmyslu. Rozpoznáváme „důležité cesty" znázorněné černými linkami a železnice značené červeně. Zvláštní zmínku získaly hotové či právě budované dálnice. I to mělo svůj význam - 1. 12. 1938 Němci zahájili výstavbu tzv. sudetské autostrády. Její zbytky se dochovaly také na okraji Liberce. Vzdálenosti se zde počítaly pouze v kilometrech.
Pozoruhodná jsou jazyková upozornění na levém okraji mapy: německý čtenář se dozví o způsobech výslovnosti měkkých souhlásek v češtině, polštině (včetně nosovek) a maďarštině. Kartografické dílo tak mohlo dobře posloužit rovněž školní výuce.
Za necelé čtyři měsíce po vydání bylo nutno mapu aktualizovat: 14. března slovenští poslanci odhlasovali odtržení své země od Československa a vytvořili samostatný Slovenský stát. Dva dny poté byl bez ohledu na mínění českých obyvatel vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Trval do osvobození Prahy 9. května 1945. Pak se znovu výrazně změnil nejen obsah map v Evropě, ale také život jejích obyvatel.
Die Sudetenländer nach dem 20. November 1938, 1:750 000, Verlag von Velhagen und Klasing, Bielefeld - Leipzig
Diese moderne Karte mit allen wesentlichen zeitgemäßen kartografischen Erfordernissen ruft durch seine Bezeichnung mahnend jene politischen Ereignisse in Erinnerung, welche die demokratische Tschechoslowakei zerschlugen. Deren gestutzte Gestalt zeigen die grün gefärbten Bereiche der Sudeten, die auf Grundlage des Münchener Abkommens vom 30. September 1938 an das deutsche Reich abgetreten wurden. Der Rest des verstümmelten Staates trägt noch die Bezeichnung Tschecho-Slowakei. Die Bezeichnungen der Städte erscheinen oftmals erst deutsch, dann auf Tschechisch bzw. Slowakisch. Obschon die Bemerkung am unteren Rand der Karte etwas anderes behauptet, zeigt die Benutzung der geografischen Bezeichnungen deutlich, wer sich hier als Herrscher betrachtete. Auf dem Gebiet des Sudetengaus finden wir ausschließlich deutsche und eingedeutschte Städtenamen.
Landschaftliche Unterschiede werden nicht hervorgehoben. Wir erahnen sie lediglich auf Grund einiger weniger farblicher Tönung der Kartenfläche. Eine Beschreibung der Farbintensität scheint in den Erklärungen nicht auf. Einige Höhen oder die höchsten Teile der Berge sind kotiert. Kleine Bemerkungen an den Rändern der Karte verweisen auf die unterschiedliche Größe der Städte. Sie verweisen auch auf die Kennzeichnung von Dörfern, Ansiedlungen, Schlössern, Ruinen, Kirchen, Klöstern oder Kapellen, von Bädern, von den durchwegs benannten Wasserläufen, Wasserfällen, Pässen und Höhlen. Es fehlen hingegen Informationen über Landwirtschaft und Industrie. Wir erkennen wichtige Wege, die durch schwarze Linien dargestellt werden, und die - rot gekennzeichnete - Eisenbahn. Eine besondere Erwähnung wurde den fertigen und auch noch im Bau befindlichen Autobahnen zuteil. Auch dieses hatte seine Bedeutung: Am 1. 12. 1938 eröffneten die Deutschen den Bau der so genannten „sudetischen Autostraße". Deren Reste blieben am Rande von Reichenberg erhalten. Die Entfernungen sind nur in Kilometern angegeben.
Bemerkenswert sind die sprachlichen Hinweise am linken Rand der Karte. Der Nutzer erfährt einiges über die Aussprache der weichen Konsonanten im Tschechischen, Polnischen (dort auch über die Nasale) und im Ungarischen. Dieses Kartenwerk leistete also auch dem Schulunterricht gute Dienste.
Nach nicht ganz vier Monaten wurde eine Aktualisierung der Karte notwendig. Am 14. März stimmten die slowakischen Gesandten über die Abtrennung ihres Landes von der Tschechoslowakei ab und bildeten einen eigenen slowakischen Staat. Zwei Tage darauf wurde ohne Rücksicht auf die Meinung der tschechischen Bevölkerung das Protektorat Böhmen und Mähren ausgerufen. Dieses hatte Bestand bis zur Befreiung Prags am 9. Mai 1945. Danach änderte sich nicht nur in beträchtlicher Weise der Inhalt der europäischen Karten, sondern auch das Leben der Europäer.