Die Ober Lausitz koenigl
02.07.2014
Die Ober Lausitz koenigl. Saechsischen Antheils mit dem Amte Stolpen oder Budissiner Regierungsbezirk (Podíl Horní Lužice v Království saském s úřadem ve Stolpen aneb Budyšínský vládní kraj), mal. M. Riedig, Lipsko, Schreibers Erben 1835, zčásti kolorovaná rytina, Städtische Museen Zittau, Inv.-Nr. 1169-3110
Mapa je svědectvím modernějšího pojetí kartografické práce. Vznikla v tiskárně dědiců Johanna Georga Schreibera (1676-1750), známého hornolužického rytce, kartografa a vydavatele map.
Název mapy je umístěn v pravém horním rohu, pod tím objasnění, že měřítko se udává v geografických mílích. Níže je vysvětleno barevné označení pro budyšínský hejtmanský úřad vedle úřadu pro Stolpen (zeleně) a žitavské úřední hejtmanství (růžově).
Po obvodu mapy jsou zaznamenány stupně zeměpisné šířky a délky. Z nich vychází mřížka, která byla již obvyklou součástí moderního pojetí kartografické práce.
Nadmořskou výšku znázornil autor tzv. Lehmannovým šrafováním, které v 18. věku předcházelo modernímu a důmyslnějšímu zachycení vrstevnic, které již sice bylo známo, ale téměř se neužívalo. Zajímavé je, že tento způsob označení terénních rozdílů použil M. Riedig pouze pro Budyšínský a Žitavský kraj, nikoli pro další části mapy. Výjimkou je například saská pevnost Königstein, postavená na vysokém a rozsáhlém skalním masivu. Symboly stromků odkazují na souvislejší zalesnění krajiny.
Mapa je také pozoruhodným svědectvím praktického využití, neboť neznámý uživatel její původní název škrtnul a přejmenoval na Budyšínský kraj („Bautzner Kreis"), nově barevně přeznačil zemské hranice a kartografické dílo se tak stalo náčrtem novějšího územního uspořádání ze správního hlediska.
Vyskytují se tu běžné značky pro cesty, řeky a větší vodní plochy. Neschází označení cest. Z Království českého je zachycen celý Šluknovský výběžek, zatímco z Frýdlantského asi jedna třetina, neboť posledním zde vyobrazeným městem je Frýdlant.
Die Ober Lausitz koenigl. Saechsischen Antheils mit dem Amte Stolpen oder Budissiner Regierungsbezirk, Maler M. Riedig, Leipzig, Schreibers Erben 1835, teilweise kolorierte Radierung, Städtische Museen Zittau, Inv.-Nr. 1169-3110
Die Landkarte ist Zeugnis der modernsten Auffassung kartografischer Arbeit. Sie entstand in der Druckerei der Erben Johann Georg Schreibers (1676-1750), des bedeutenden Oberlausitzer Kupferstechers, Kartografen und Landkartenherausgebers.
Die Bezeichnung der Landkarte befindet sich im oberen rechten Eck, darunter die Erklärung, dass der Maßstab in geografischen Meilen angegeben ist. Weiter unten wird die farbige Markierung für die Bautzener Bezirkshauptmannschaft für Stolpen (grün) und für die Zittauer Behördenhauptmannschaft (rosa) erklärt.
An den Rändern der Landkarte sind die geografischen Koordinaten vermerkt. Daraus ergibt sich ein Raster, das bereits Bestandteil der gegenwärtigen Auffassung kartografischer Werke ist.
Die Seehöhe stellte der Autor mit der sog. Lehmann´schen Schraffierung dar, die im 18. Jahrhundert den modernen und detaillierten Veranschaulichungen der Höhenlinien voranging. Diese moderne Veranschaulichung war zwar bereits bekannt, wurde jedoch beinahe nicht verwendet. Bemerkenswert ist, dass diese Art der Kennzeichnung der Höhenunterscheide bereits von M. Riedig lediglich für die Kreise Bautzen und Zittau, jedoch nicht für andere Bereiche der Landkarte, gebraucht wurde. Eine Ausnahme stellt beispielsweise die sächsische Festung Königstein dar, die auf einem weitläufigen, hohen Felsmassiv errichtet wurde. Baumsymbole verweisen auf zusammenhängende bewaldete Landschaft.
Die Landkarte ist auch ein beachtenswertes Zeugnis praktischer Verwendung, denn ein unbekannter Benutzer strich ihre ursprüngliche Bezeichnung durch und benannte sie in Bautzener Kreis um. Die Landesgrenzen wurden neu eingefärbt und das kartografische Werk wurde somit zur Skizze einer neueren territorialen Ordnung aus Verwaltungssicht.
Es kommen geläufige Zeichen für Wege, Flüsse und größere Wasserflächen zum Einsatz. Ebenso sind Wege eingezeichnet. Vom Königreich Böhmen ist der gesamte Schluckenauer Ausläufer dargestellt, währenddessen der Friedländer Ausläufer nur zu einem Drittel (die etzte vermerkte Stadt ist Friedland/Frýdlant) eingezeichnet ist.