Wahre Grundlage der Klosterkirch-Ruine auf dem Oyb
02.07.2014
Carl Christian Eschke (1769-1857)
Wahre Grundlage der Klosterkirch-Ruine auf dem Oybin nebst den noch vorhandenen Klostermauern, Zittau 13. 12. 1845 (Skutečný půdorys zříceniny klášterního kostela na Ojvíně s ještě dochovanými zdmi kláštera), pero a inkoust, Städtische Museen Zittau, Inv.-Nr. 645/324
Velkolepý středověký areál hradu a kláštera Oybin padl za oběť úderu blesku roku 1577. V roce 1681 se zřítila další část ruiny. Mohutný gotický hrad a jeho architektura se staly vděčným námětem umělců a mědirytců již od počátku 18. století. Jedním z nejznámějších je německý romantický malíř Caspar David Friedrich, jenž se k hradu a klášteru na Ojvíně několikrát úspěšně vracel v různých ročních obdobích a v jiném světle. Nejstarší známý půdorys, který dokládá stav klášterního kostela, vytvořil emeritní žitavský stavitel Carl Christian Eschke, a to na základě objednávky města. Plánek je datován 13. prosince 1845 v Žitavě. Představuje podrobný půdorys tehdejší zříceniny klášterního kostela a kláštera celestinů. Všímá si zvláště šesti dochovaných sklepů a dvou klenutých místností včetně prachárny i ruin císařského paláce. V kostelní lodi zachycuje východní chór pro duchovenstvo, někdejší oltářiště, na západě pak kůr pro hudební produkci. Vlevo od vstupu do chrámu upozorňuje autor kresby na klášterní křížovou chodbu (část ambitu), z jejíž galerie se naskýtá krásný výhled na Žitavsko. Obdivuje však i tehdejší stavitelské umění, neboť zmíněná chodba stojí nad „skalní propastí", již překonává důmyslně zbudovaný můstek.
Měřítko nákresu se uvádí v loktech. Autor podrobně zachycuje také soudobé cestičky, vyšlapané tehdejšími návštěvníky romanticky vyhlížejících ruin na skále. Šrafování pomáhá učinit si představu o členitosti terénu, zvláště skalním podloží, na němž se obě stavby - světská i církevní - od 14. století vyjímaly skutečně monumentálně.
Carl Christian Eschke (1769-1857)
Wahre Grundlage der Klosterkirch-Ruine auf dem Oybin nebst den noch vorhandenen Klostermauern, Zittau 13. 12. 1845, Feder und Tinte, Städtische Museen Zittau, Inv.-Nr. 645/324
Das großzügige mittelalterliche Gelände von Burg und Kloster Oybin fiel im Jahre 1577 einem Blitzschlag zum Opfer. Im Jahre 1681 stürzte ein weiterer Teil der Ruine ein. Die mächtige gotische Burg und deren Architektur wurden bereits ab Anfang des 18. Jahrhunderts zu einem dankbaren Motiv für Künstler und Kupferstecher. Einer der bekanntesten davon ist der deutsche romantische Maler Caspar David Friedrich, der zu Burg und Kloster Oybin einige Male zu verschiedenen Jahreszeiten mit deren eigenen Lichtverhältnissen zurückkehrte. Der älteste bekannte Grundriss, der den Zustand der Klosterkirche belegt, wurde auf Bestellung von der Stadt vom emeritierten Zittauer Baumeister Carl Christian Eschke erstellt. Der Plan ist auf den 13. Dezember 1845 in Zittau datiert. Er stellt einen ausführlichen Grundriss der damaligen Ruine der Klosterkirche und des Klosters der Cölestiner dar. Er berücksichtigt besonders sechs erhaltene Kellergewölbe und zwei gewölbte Räumlichkeiten sowie das Pulvermagazin und die Ruine des kaiserlichen Palastes. Im Kirchenschiff erfasst er den östlichen Chor für die Geistlichkeit, den ehemaligen Altarraum, im westlichen Teil den Chor für musikalische Aufführungen. Links vom Eingang in die Kirche weist der Autor der Zeichnung auf den Kreuzgang im Kloster hin, aus dessen Galerie sich ein wunderschöner Blick auf die Gegend um Zittau bietet. Er bewundert auch die damalige Baukunst; denn der erwähnte Gang befindet sich über einem Felsabgrund, der von einer gekonnt konstruierten Brücke überwunden wird.
Der Maßstab der Zeichnung wird in Ellen angegeben. Der Autor erfasst auch die zeitgenössischen, von den damaligen Besuchern der romantisch aussehenden Ruine ausgetretenen Wege auf dem Felsen. Die Schraffierung hilft dabei, sich eine Vorstellung über die Gliederung des Terrains zu machen, besonders vom felsigen Untergrund, auf welchem sich beide Bauten, der weltliche wie der kirchliche, seit dem 14. Jahrhundert wahrlich monumental herausnehmen.