Das böhmisch-sächsische Grenzgebirge
02.07.2014
Das böhmisch-sächsische Grenzgebirge. Karte und Ansichten aus der Lausitz, kolorovaná litografie, maloval C. Gold, Ed. Strauch, Warnsdorf, b. d. (po 1886, před 1905), Städtische Museen Zittau, Inv.-Nr. 539/323
Mapa příhraničí západní části Jizerských hor a celku Lužických hor přesahuje do jižní oblasti Žitavska, odděleného státní hranicí mezi Čechami a Saskem. Zachycuje zemskou silnici, cesty pro vozy i pro pěší, ještě novou železniční trať mezi Hrádkem nad Nisou, Žitavou, Varnsdorfem, Cvikovem a dalšími zastávkami směřujícími jak severně na Drážďany, tak jižně a jihozápadně na Nový Bor a Českou Lípu. V Čechách tehdy dráha končila ve Cvikově, neboť železnice do Jablonného v Podještědí byla zprovozněna až v roce 1905. Proto na této mapě ještě není označena. Trasy jsou zakresleny moderními značkami černě, významné, již kótované kopce mají červený tisk, řeky a rybníky modrý. Čtenář mapového díla je upozorněn na zříceniny Tolštejna i Ojvína. Naopak dochované hrady Grabštejn a Lemberk stojí mimo zájem malíře i vydavatele. Okraj mapy rámuje 24 dobových litografických vyobrazení ve formě obdélníkových či kruhových pohlednic s turisticky nejvyhledávanějšími lokalitami, mezi nimiž vévodí např. zmíněné ruiny Tolštejn a Ojvín, dále různé lázeňské objekty (Jonsdorf), restaurace a rozhledny. Vyobrazení přírodních krás, krajinných dominant a známých sídel mapu obohacuje nejen obrazově, ale tvoří současně její reklamní součást, neboť didakticky názorně zprostředkuje případnému zájemci ukázky všeho, co může spatřit, navštívit a prožít. Zajímavé kartografické dílo je také svědectvím úspěšného, činorodého spolkového života především v oblasti pěší turistiky, jež se stávala jedním ze symbolů moderně rozvinuté průmyslové i občanské společnosti v německojazyčném regionu na přelomu 19. a 20. století. Vydavatel využil značně oblíbené kolorované litografické pohlednice, které nám nyní slouží také jako zajímavé srovnávací materiál tehdejšího a současného stavu krajiny a staveb, které ji utvářely.
Das böhmisch-sächsische Grenzgebirge. Karte und Ansichten aus der Lausitz, kolorierte Lithografie, gemalt von C. Gold, Ed. Strauch, Warnsdorf, s. d. (bis 1886, vor 1905), Städtische Museen Zittau, Inv.-Nr. 539/323
Die Karte des westlichen grenznahen Teils des Isergebirges und des Lausitzer Gebirges geht in den südlichen Teil des Zittauer Gebietes über, das durch die Staatsgrenze zwischen Tschechien und Sachsen geteilt wird. Sie umfasst eine Landstraße, Wege für Fuhrwerke und Fußgänger, die noch neue Bahnstrecke zwischen Grottau (Hrádek nad Nisou), Zittau, Warnsdorf, Zwickau in Böhmen (Cvikov) und weiteren Haltestationen, die sowohl in nördlicher Richtung gen Dresden als auch in südwestlicher Richtung nach Haida (Nový Bor) und Böhmisch Leipa (Česká Lípa) liegen. In Böhmen endete die Strecke damals in Zwickau; denn die Eisenbahn nach Deutsch Gabel (Jablonné v Podještědí) wurde erst im Jahre 1905 in Betrieb genommen. Daher ist sie auf dieser Karte nicht eingezeichnet. Die Trassen sind mit Hilfe der modernen Symbolik schwarz eingezeichnet. Bereits vermessene bedeutende Höhen haben roten Druck, Flüsse und Teiche blauen. Der Benutzer dieses Kartenwerkes wird auf die Ruinen Tolštejn (Tollenstein) und Oybin hingewiesen. Dafür stehen die gut erhaltenen Burgen Grafenstein (Grabštejn) und Lämberg (Lemberk) außerhalb des Interesses des Malers und des Herausgebers. Die Karte wird von 24 zeitgenössischen lithografischen Abbildungen in Form von rechteckigen oder runden Postkarten mit touristisch meistfrequentierten Lokalitäten umrahmt. Bei den auffälligsten Motiven handelt es sich z. B. um die erwähnten Ruinen Tollenstein und Oybin und um verschiedene Kurorte, z. B. Jonsdorf, Restaurationen und Aussichtstürme. Die Karte wird durch die Abbildungen der Naturschönheiten, Landschaftsdominanten und bekannten Herrschaftssitzen nicht nur auf der bildlichen Ebene bereichert; die Abbildungen bilden gleichzeitig deren Werbekomponente; denn sie vermittelt dem Interessenten didaktisch anschaulich Beispiele von allem, was er sehen, besuchen und erleben kann. Bei diesem interessanten Kartenwerk handelt es sich auch um ein Zeugnis eines erfolgreichen, aktiven Gesellschaftslebens vor allem auf dem Gebiet des Wandertourismus, das zu einem der Symbole einer fortschrittlichen Industrie- und Bürgergesellschaft in der deutschsprachigen Region um die Wende vom 19. zum 20. Jahrhunderts wurde. Der Herausgeber nutzte beliebte kolorierte lithografische Postkarten, die uns nun als interessantes Vergleichsmaterial des damaligen und des heutigen Zustands der Landschaft und Bauten dienen, durch welche das Land ihre Charakteristik erhielt.