Straubes farbige Wegekarte Jeschken-, Iser u
03.07.2014
Straubes farbige Wegekarte Jeschken-, Iser u. Riesengebirge von Reichenberg bis Adersbach, kreslil Julius Straube, rytina, vydal Geografický a mapový institut J. Straubeho, Berlín, nedatováno (po 1911), 1:120 000, 76x48 cm, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, sign. 57 100, KA - 53
Kolorovaná turistická mapa severních, severovýchodních a východních Čech zahrnula jak část Lužických hor, Jizerské hory a Krkonoše až po Adršpašsko-Teplické skály, tak polskou stranu Krkonoš v Pruském Slezsku, po roce 1945 již polské území.
V pravém horním rohu pod názvem kartografického díla vidíme ve formě malé doplňkové mapky geografický přehled severních Čech s dopravními spojeními se Saskem a Pruskem, resp. Pruským Slezskem (tj. s někdejší Horní Lužicí a Dolním Slezskem) s nákresy železničních spojení mezi českými a většími německými městy (Drážďany/Dresden, Zhořelec/Görlitz/ Zgorzelec, Lehnice/Liegnitz/Legnica, Vratislav/Breslau/Wrocław). V levé horní části je další doplňková mapka pro východní Čechy, a to vlakové spojení Adršpach (Adersbach) - Teplice nad Metují (Weckelsdorf) s obcemi Gottesberg a Freiburg v někdejším pruském Slezsku.
Typograficky zdařilá šestibarevná turistická mapa má v levé dolní části výčet měřítek metrů, kilometrů, pruských a rakouských kroků. Legenda také označuje hlavní cestu mezi Sněžkou (Schneekoppe) a Ještědem (Jeschken), cestu po hřebeni z Ještědu na Černou Studnici a „kuželovou cestu" (Kegelweg). Ohled na turisty jako uživatele mapy vedl jejího vydavatele k tomu, že v regionu označil rozhledny a ubytovny pro žáky a studenty. Upozornil také na možnost vypočítat si čas potřebný k překonání určitých vzdáleností mezi turistickými lokalitami. Předpokládá se, že čtenáři si sami odvodili symboly pro železnice, silnice a obyčejné cesty pro pěší stejně jako značení měst i vesnic, řek, rybníků, kaplí a kostelů. Je zajímavé, že na rozdíl od Liberce je turista upozorněn na to, že ve městě Hirschberg (Jelenia Góra) fungovalo poměrně významné tramvajové spojení nejen uvnitř, nýbrž i vně obce. Tramvaj vedla z města na jihozápad a jih přes Warmbrunn (nyní Cieplice-Zdrój) do Hermsdorfu (Sobieszów) a Giersdorfu (Podgórzyn). Trasa byla zprovozněna až roku 1911. Z toho je zřejmé, že také mapa vznikla krátce před vypuknutím Světové války.
Straubes farbige Wegekarte Jeschken-, Iser u. Riesengebirge von Reichenberg bis Adersbach, gemalt von Julius Straube, Radierung, herausgegeben vom Geografischen und kartografischen Institut J. Straube, Berlin, undatiert (nach 1911), 1:120 000, 76x48 cm, heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), sign. 57 100, KA - 53
Die kolorierte Wanderkarte Nord-, Nordost- und Ostböhmens erfasste auch Teile des Lausitzer Gebirges (Lužické hory), des Isergebirges (Jizerské hory) und des Riesengebirges (Krkonoše) bis zu der Adersbach - Weckelsdorfer Felsenstadt (Adršpašsko-teplické skály) sowie den polnischen Teil des Riesengebirges im preußischen Schlesien, nach 1945 bereits polnisches Gebiet.
In der oberen rechten Ecke unter der Bezeichnung des Kartenwerks ist in Form einer kleinen zusätzlichen Landkarte die geografische Übersicht Nordböhmens mit den Verkehrsverbindungen nach Sachsen und Polen bzw. in das preußische Schlesien (d. h. mit der damaligen Oberlausitz und Niederschlesien) mit Skizzen der Eisenbahnverbindungen zwischen den böhmischen und größeren deutschen Städten (Dresden, /Görlitz/ Zhořelec/Zgorzelec, Liegnitz/ Lehnice/ Legnica, Breslau/ Vratislav/ /Wrocław) zu sehen. Im oberen linken Teil ist eine weitere Zusatzlandkarte für Ostböhmen mit der Eisenbahnverbindung zwischen Adersbach (Adršpach) - Weckelsdorf (Teplice nad Metují) und den Gemeinden Gottesberg und Freiburg im damaligen preußischen Schlesien zu erkennen.
Die topografisch gelungene sechsfärbige Wanderkarte verfügt im unteren linken Teil über einen Maßstab in Metern, Kilometern, preußischen und österreichischen Fuß. Die Legende markiert auch den Hauptweg zwischen der Schneekoppe (Sněžka) und dem Jeschken (Ještěd), den Weg über den Gebirgskamm vom Jeschken (Ještěd) zum Schwarzbrunnberg (Černá Studnice) und den „Kegelweg" (kuželovou cestu). Aus Rücksicht auf die Wanderer als Benutzer der Wanderkarte vermerkte der Herausgeber die sich in der Region befindenden Aussichtstürme und Jugendherbergen. Er machte auch auf die Möglichkeit, sich die zur Überwindung gewisser Entfernungen zwischen den einzelnen Destinationen benötigte Zeit zu berechnen, aufmerksam. Es wird vorausgesetzt, dass sich die Leser selbst die Symbole für die Eisenbahnverbindungen, Straßen und gewöhnliche Fußwege sowie Kennzeichnung von Städten, Dörfern, Flüssen, Teichen, Kapellen und Kirchen ableiteten. Bemerkenswert ist, dass im Gegensatz zu Reichenberg (Liberec) der Wanderer darauf aufmerksam gemacht wird, dass es in der Stadt Hirschberg (Jelenia Góra) eine verhältnismäßig bedeutende Straßenbahnverbindung innerhalb der Stadt, die auch außerhalb der Stadt funktionierte, gab. Die Straßenbahn führte von der Stadt Richtung Südwesten und Süden über Warmbrunn (nunmehr Cieplice-Zdrój) nach Hermsdorf (Sobieszów) und Giersdorf (Podgórzyn). Die Strecke wurde erst 1911 in Betrieb genommen. Aufgrund dieser Tatsache kann angenommen werden, dass diese Landkarte kurz vor Ausbruch des Ersten Weltkrieges entstand.