Geologische Übersichtskarte des politischen Bezirk
03.07.2014
Geologische Übersichtskarte des politischen Bezirkes B. Leipa und der angrenzenden Gebiete, vytvořili Prof. Dr. C. G. Laube a Dr. A. Frič, kreslil Hugo Schwarz, tisk Johann Künstner, Česká Lípa, nedatováno (před 1913), barevná litografie, 1:110 000, 36x45 cm, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, sign. 57 116, KA - 30
Českolipský učitel Hugo Schwarz nakreslil přehlednou geologickou mapu politického okresu Česká Lípa a blízkého okolí podle podkladů univerzitních profesorů Carla Gustava Laubeho (1839-1923) a Antonína Friče (1832-1913). Ti už v roce 1896 vytvořili Geologickou mapu Čech. Carl Gustav Laube působil jako profesor mineralogie, geologie a paleontologie na Karlově univerzitě v Praze. MUDr. Antonín Frič byl také paleontologem a zoologem na téže pražské univerzitě. Už roku 1864 založil geologicko-paleontologické oddělení při Museu Království českého (nyní Národní muzeum v Praze). Podílel se na badatelských projektech „Geologická mapa Čech" 1891 a „Prozkoumání Čech" (1896).
Rozsah mapy se měří v kilometrech (1 km=9 mm). Zpracované území na severu ohraničuje Krompach (Krombach) s drobným přesahem do Horní Lužice, resp. Saska (obec Lückendorf), na východě Český Dub (Böhmisch Aicha), na jihu Hradiště Klášter (Kloster) a Dubá (Dauba) a na západě Kravaře (Graber). Schází mapová mřížka, ovšem v rámu jsou označeny stupně zeměpisné šířky a délky.
Legenda v pravém dolním rohu se nesoustředí na obvyklé vysvětlení značek pro města a vesnice s důsledně německými pomístními názvy, a na silnice, cesty, železnice, vodstvo nebo kótování terénu. Autoři kladli důraz na barevné odlišení šestnácti ploch s druhovým vymezením hornin, usazenin a časovým určením jejich vzniku. Na severozápadě kolem Žandova (Sandau) se vyskytuje nejvíce čediče, resp. jeho vyvřelin. Na severu v oblastech Nového Boru (Haida) a Cvikova (Zwickau) se prosazují pískovce. Východně od České Lípy jsou roztroušené jílové lokality, které se však uplatňují také západně a jižně od Doks (Hirschberg). Jižně a jihovýchodně od Mimoně (Niemes) nalezneme diluviální písky. Severně a severozápadně od Doks se nacházejí také rozsáhlejší oblasti s rašelinou, jejíž výskyt nepochybně souvisí s již středověkým rybničním hospodařením. Právě Karel IV. Lucemburský nechal nedaleko Doks a poblíž přemyslovského královského hradu Bezděz založit „Velký rybník", později nazvaný Máchovo jezero.
Geologische Übersichtskarte des politischen Bezirkes B. Leipa und der angrenzenden Gebiete, geschaffen von Prof. Dr. C. G. Laube und Dr. A. Frič, gemalt von Hugo Schwarz, Druck Johann Künstner, Böhmisch Leipa (Česká Lípa), undatiert (vor 1913), kolorierte Lithografie, 1:110 000, 36x45 cm, heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), sign. 57 116, KA - 30
Der Lehrer Hugo Schwarz aus Böhmisch Leipa (Česká Lípa) schuf eine übersichtliche geologische Landkarte des politischen Bezirks Böhmisch Leipa und seiner näheren Umgebung nach Vorlagen der Universitätsprofessoren Carl Gustav Laube (1839-1923) und Antonín Frič (1832-1913). Beide haben bereits im Jahre 1896 eine geologische Landkarte Böhmens erstellt. Carl Gustav Laube wirkte als Professor für Mineralogie, Geologie und Paläontologie an der Karlsuniversität in Prag. Antonín Frič war ebenso Paläontologe und Zoologe an derselben Prager Universität. Bereits im Jahre 1864 gründete er die geologisch-paläontologische Abteilung im Museum des Böhmischen Königreiches (des jetzigen Nationalmuseums in Prag). Er nahm an den Forschungsprojekten „Geologische Landkarte Böhmens" 1891 und „Erforschung Böhmens" (1896) teil.
Die Ausdehnung der Landkarte wird in Kilometern gemessen (1 km = 9 mm). Das bearbeitete Gebiet grenzt im Norden an Krombach (Krompach) mit einer geringen Einbuchtung in Richtung Oberlausitz bzw. Sachsen (Gemeinde Lückendorf), im Osten an Böhmisch Aicha (Český Dub), im Süden an Kloster (Hradiště Klášter) und Dauba (Dubá) sowie im Westen an Graber (Kravaře). Es fehlt ein Planquadratgitter, im Rahmen sind jedoch die geografischen Längen und Breiten gekennzeichnet.
Die Legende in der unteren rechten Ecke dient nicht zur gewöhnlichen Zeichenerklärung für Städte und Dörfer mit den durchgehend deutschen lokalen Bezeichnungen, und für Straßen, Wege, Eisenbahnverbindungen, Gewässer oder Landschaftsbemaßung. Die Autoren legten auf die farbliche Trennung der 16 Flächen mit der gattungsmäßigen Abgrenzung der Gebirge und Sedimente sowie mit dem Entstehungszeitraum wert. Im Nordwesten um Sandau (Žandov) kommt am meisten Basalt bzw. sein Ergussgestein vor. Im Norden in den Gebieten um Haida (Nový Bor) und Zwickau (Cvikov) herrscht Sandstein vor. Östlich von Böhmisch Leipa (Česká Lípa) gibt es vereinzelte Tonvorkommen, die ebenfalls auch westlich und südlich von Hirschberg (Doksy) zu finden sind. Südlich und südöstlich von Niemes (Mimoň) finden wir auch Diluvialsand. Nördlich und nordwestlich von Hirschberg (Doksy) sind auch ausgedehnte Torfgebiete zu finden. Das Torfaufkommen steht zweifelsohne mit der bereits im Mittelalter verbreiteten Fischzucht in Zusammenhang. Es war eben Karl IV., der unweit von Hirschberg (Doksy) und in der Nähe der Burg Bösig (Bezděz) den „Großen Teich", später auch Mácha See (Máchovo jezero) genannt, errichten ließ.