Karte der politischen Bezirksverwaltung Böhm
03.07.2014
Karte der politischen Bezirksverwaltung Böhm. Leipa, navrhnul a kreslil Hugo Schwarz, Česká Lípa, Johann Künstner, nedatováno [po 1899], barevná litografie, 1:120 000, 34x51 cm, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, sign. 57 411, KA - 318
Technicky vynikající a obsahově zdařilá učební pomůcka byla schválena výnosem Zemské školní rady v Praze z 27. července 1899. Českolipský vrchní učitel Hugo Schwarz s velkou pečlivostí vytvořil mapu politického okresu Česká Lípa se všemi tehdy podstatnými náležitostmi. Navazuje zřejmě na svou starší kartografickou práci. V novém vydání totiž zobrazuje oblasti působnosti okresního hejtmanství Česká Lípa, sestávajícího ze tří soudních okresů: Česká Lípa (Böhmisch Leipa), Mimoň (Niemes) a Nový Bor (Haida).
V levém dolním rohu legenda objasňuje hranice státní a okresní pro hejtmanství a soudy. Dopravní spojení označují „říšské" a okresní silnice, vozovky i obecní cesty. Turisti zde našli „hřebenovou i kuželovou cestu", rozhledny, zříceniny hradů, zámky, kostely a kaple. Jednoduše jsou vyznačeny města a vesnice, pošty s telegrafem a telefonem. Hospodářství dokládají symboly pro dvory, myslivny, cihelny a vápenky, kamenolomy, rybníky, řeky a potoky.
Terénní rozdíly v Lužických a Jizerských horách označuje barevná škála od do 100 do 1 100 metrů nad mořem, vytvořená metodou tzv. hypsometrie - čím tmavší plocha, tím vyšší terén.
Pozornost zaslouží ohled k uživatelům mapy, který tvůrce uplatnil při značení turisticky zajímavých tras a bodů. Nelze vyloučit, že kromě prvotního záměru seznámit žáky s domovinou a naučit je orientaci v mapovém díle měl i další výchovný cíl, totiž přimět je poznat své bydliště z vlastní zkušenosti skrze pěší výlety. Mapa samozřejmě nemusela sloužit pouze pro školní výuku, ale také dospělým zájemcům, i když specializovaných turistických map od konce 19. století přibývalo také díky vznikajícím spolkům, resp. jejich angažovaným členům.
Mapa je znovu sympatickou ukázkou učitelova zaujetí pro kraj, v němž působil, a současně oceněníhodnou snahou zprostředkovat informace o něm žákům, kteří v něm žijí.
Karte der politischen Bezirksverwaltung Böhm. Leipa, entworfen und gemalt von Hugo Schwarz, Böhmisch Leipa (Česká Lípa), Johann Künstner, undatiert [nach 1899], farbige Lithografie, 1:120 000, 34x51 cm, heimatkundliches Museum und Galerie in Böhmisch Leipa (Česká Lípa), sign. 57 411, KA - 318
Der technisch und inhaltlich hervorragende Lehrbehelf wurde mittels Verordnung des Landesschulrates in Prag vom 27. Juli 1899 gebilligt. Der Oberlehrer Hugo Schwarz aus Böhmisch Leipa (Česká Lípa) schuf mit großer Sorgfalt eine Landkarte der politischen Bezirksverwaltung Böhmisch Leipa mit allen für die damalige Zeit notwendigen Anforderungen. Er setzte damit offenbar seine ältere kartografische Arbeit fort. In der neuen Auflage veranschaulicht er den Wirkungsbereich der Bezirkshauptmannschaft Böhmisch Leipa (Česká Lípa), der sich aus drei Gerichtsbezirken zusammensetzt: Böhmisch Leipa (Česká Lípa), Niemes (Mimoň) a Haida (Nový Bor).
In der unteren linken Ecke der Legende werden die Staats- und Bezirksgrenzen für die Bezirkshauptmannschaften und Gerichte erklärt. Die Verkehrsverbindungen werden als „Reichs-" oder Bezirksstraßen, Fahrbahnen und allgemeine Wege gekennzeichnet. Wanderer fanden hier ebenso den „Kamm- und Kegelweg", Aussichtstürme, Burgruinen, Schlösser, Kirchen und Kapellen. Einfach vermerkt sind auch Städte und Dörfer, Postämter mit Telegrafenamt und Telefon. Symbole für Gehöfte, Forsthäuser, Ziegeleien und Kalköfen, Steinbrüche, Teiche, Flüsse und Bäche deuten auf die Wirtschaftstätigkeit hin.
Die Höhenunterschiede im Lausitzer und Isergebirge werden durch eine mittels Hypsometrie (je dunkler die Fläche, desto höher das Terrain) erstellte Farbskala von 100 bis 1100 m über dem Meeresspiegel dargestellt.
Der Kartograf bedachte auch die Benutzer der Landkarte, indem er die für sie interessante Wanderwege und Punkte markierte. Es kann auch nicht zur Gänze ausgeschlossen werden, dass abgesehen vom ursprünglichen Ziel, die Schüler mit ihrem Heimatland vertraut zu machen und ihnen die Orientierung im Kartenwerk beizubringen, ein zweites Bildungsziel verfolgt wurde: und zwar den eigenen Wohnort durch Wanderungen und Ausflüge besser kennenzulernen. Die Landkarte diente selbstverständlich nicht nur zu Unterrichtszwecken, sondern auch allen interessierten Erwachsenen, obgleich seit Ende des 19. Jahrhunderts die Zahl spezialisierter Wanderkarten auch dank der Entstehung der Vereine bzw. ihrer engagierter Mitglieder deutlich zunahm.
Die vorliegende Landkarte ist erneut ein deutlicher Beweis für das Interesse von Schwarz für die Region, in der er tätig war, und zugleich auch für seine schätzenswerte Bemühungen, Informationen über die Region, den in eben dieser lebenden Schülern weiterzuvermitteln.