General Karte des Königreichs Böhmen herausgegeben
23.06.2014
General Karte des Königreichs Böhmen herausgegeben vom k. k. militär-geografischen Institute, bez autora, 1865, měřítko 1:288 000 „přírodní velikosti"
Rok před vypuknutím prusko-rakouské války vyšla mapa zobrazující pouze území Českého království. Okolním státům není kromě pojmenování věnována žádná pozornost. Z nich je zachyceno jen nejbližší příhraničí, ovšem stejně podrobně jako Čechy. Vzdálenosti se uvádějí v rakouských poštovních a v geografických mílích včetně přepočtů na vídeňské sáhy a couly. Z hlediska správního jsou značeny hranice země a okresu. Obsáhlá tabulka vpravo dole vysvětluje politické rozdělení Království českého do patnácti krajů s jejich třinácti hlavními městy, 207 okresními městy a 8 920 katastrálními obcemi.
Vysvětlení značek v pravé horní polovině mapy uvádí na prvním místě jako obvykle sídla - hlavní zemské město, ostatní města, pevnosti, trhové osady, vesnice s kostely a bez nich, samoty. Kulturním a duchovním dědictvím minulosti jsou zámky, zříceniny, samostatně stojící kostely, kláštery a kříže.
Největší pozornost je věnována ekonomice. Najdeme podrobné značení hospodářských dvorů, mysliven a revírů, lesních porostů, rybníků i bažin. Výnosy zajišťovaly také obilné mlýny, pily, papírny, železárny, drátovny a hutě. Zaznamenány jsou lokality s výskytem zlata, stříbra, cínu, železa, olova, uhlí, vitriolu (skalice), ledku, kamenolomy. Finance přinášely rovněž lázně a léčivé prameny (např. zde označená kyselka v Lázních Libverda/Bad Liebwerda).
Spojení zajišťovaly „říšské" a zemské silnice, udržované i neudržované cesty, trasy pro pěší, železnice parní i koněspřežka s rozlišením, zda jde o jedno- či dvojkolejné trati, poštovní a železniční stanice. Značeny jsou splavné a nesplavné toky a potoky, provoz parníků po řekách, říční převozy pro povozy a lidi.
K trigonometricky určeným bodům se váže tabulka v levém dolním rohu. Vyjmenovává tu osmdesát vrcholů na všech čtyřech částech mapy Čech, jejichž nadmořskou výšku určují vídeňské sáhy. Z devatenácti severočeských krajinných dominant, u jejichž názvu se v tabulce uvádí i nejbližší obec, činí výška hory Smrk/Tafelfichte 593 sáhů. Používá se Lehmannovo šrafování, až na výjimky jsou však vrcholy bez kót.
General Karte des Königreichs Böhmen herausgegeben vom k. k. militär-geografischen Institute, ohne Autor, 1865, Maßstab 1:288 000 „natürliche Größe"
Ein Jahr vor dem Ausbruch des preußisch-österreichischen Krieges kam eine Karte heraus, die nur das Gebiet des böhmischen Königreiches zeigte. Den umliegenden Staaten wird dabei, abgesehen von der Namensnennung, keinerlei Aufmerksamkeit geschenkt. Von diesen wird nur das allernächste Grenzgebiet erfasst, das allerdings ebenso detailliert wie Böhmen selbst. Die Entfernungen sind in österreichischen Postmeilen und in geografischen Meilen angegeben, wobei diese in Wieder Klafter und Zoll umgerechnet werden. In administrativer Hinsicht sind die Grenzen des Landes und der Bezirke markiert. Eine umfangreiche, rechts unten befindliche Tabelle erläutert die politische Aufteilung des böhmischen Königreiches in fünfzehn Kreise mit ihren dreizehn Hauptstädten, 207 Bezirksstädten und 8 920 Katastralgemeinden.
Die Erklärung der Zeichen in der rechten oberen Hälfte der Karte gibt wie üblich an erster Stelle Residenzen an: die Hauptresidenzstadt, weitere Städte, Festungen, Marktflecken, Dörfer mit und ohne Kirchen und Einsiedeleien. Kulturelles und geistliches Erbe sind Schlösser, Ruinen, unabhängig stehende Kirche, Klöster und Kreuze.
Die größte Aufmerksamkeit gilt der Wirtschaft. Wir finden ausführliche Kennzeichnungen von Wirtschaftshöfen, Forsthäusern und -revieren, von Waldbewuchs, Teichen und Mooren. Erträge kamen auch von Getreide-, Säge- und Papiermühlen, von Eisenwerken, Drahtmanufakturen und Hütten. Es sind auch Lokalitäten mit Gold-, Silber-, Zinn-, Eisen-, Blei, Kohle-, Vitriol- und Salpetervorkommen und Steinbrüche eingezeichnet. Für Finanzen sorgten ebenfalls Badebetriebe und Heilquellen (z. B. der hier markierte Sauerbrunnen in Bad Liebwerda).
Die Verkehrsverbindungen wurden durch „Reichs-„ und Landesstraßen gewährleistet, ebenso durch instand gehaltene und nicht instand gehaltene Wege, Fußgängerwege, durch die Dampf- oder Pferdeeisenbahn, je nach dem, ob es sich um eine ein- oder zweigleisige Strecke handelte, und schließlich durch Post- und Bahnstationen. Markiert sind schiffbare und nicht schiffbare Wasserläufe und Bäche, Dampferbetrieb und Fähren für Personen und Fuhrwerke.
Auf die trigonometrischen Punkte bezieht sich die Tabelle in der linken unteren Ecke. Sie zählt achtzig Gipfel auf allen vier Teilen der Karte Böhmens, deren Höhe über dem Meeresspiegel durch Wiener Klafter bestimmt wird. Bei den Namen der Gipfel wird auch der Name der am nächsten liegenden Gemeinde erwähnt. Die Tafelfichte misst 593 Klafter. Hier kommt die Lehmann'sche Schraffierung zur Anwendung. Bis auf Ausnahmen sind die Gipfel nicht kotiert.